Sdílení zdravotních údajů v EU čeká ještě dlouhá cesta

0
78
zdravotnich
Foto: Pixabay.com

Jednou z klíčových agend českého předsednictví budou jednotné evropské standardy elektronizace zdravotních údajů [The European Health Data Space]. I když tento dokument teprve vzniká, již budí obavy v nejedné unijní zemi. 

Věci si všímá ve svém článku Brussels red tape threatens Europe’s health data revolution bruselský server Politico. Podle něj některé z unijních států vyjadřují obavy z nové legislativy upravující nakládání se zdravotnickými daty v zemích EU. Zjednodušeně řečeno se obávají toho, že je Evropská komise [EK] v této věci zatíží neúnosnou byrokracií. Politico přitom cituje i zástupce České republiky.

Jde o riziko, že členské země Brusel zbaví jejich rozhodovací role a stanou se pouhými konzumenty služby,“ říká v článku bruselského listu koordinátorka IT projektů Kraje Vysočina Klára Jiráková.

Jakub Dvořáček: Předsednictví bude hlavně o koordinaci

Podle ní je snaha EK zavést jednotnou elektronickou zdravotnickou dokumentaci co nejdříve pochopitelná. Zároveň ale upozorňuje na to, že bruselští úředníci nejsou s to docela dohlédnout do stavu elektronizace jednotlivých unijních zemí. Což je rizikem v situaci, kdy vymyslí jeden všeobjímající a univerzální recept pro všechny.

Server Politico dodává, že v Česku například chybí centrální úložiště dat o pacientech. To prakticky brání tomu, aby se mohlo podělit o data s dalšími unijními zeměmi. A platí to i obráceně. Obdobně na tom jsou další evropské země.

Jak se rodí The European Health Data Space

Plán na European Health Data Space EK poprvé oznámila v září 2019. Jejím cílem bylo mít jeho podobu již letos v květnu. Avšak vznik jednotného registru, jak už to bývá, nabral mnohá zpoždění. A tak má EK pouze základ takového plánu. Ten přitom vychází z projektu MyHealth@EU, na kterém některé evropské země spolupracují od roku 2019. S jeho pomocí si lidé z členských zemí mohou například vyzvednout léky na elektronický recept v jiné než své domovské zemi. Ostatně na takzvaném přeshraničním eReceptu nyní pracuje i tuzemský Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL].

ePoukaz na zdravotnické prostředky už běží, tvrdí SÚKL

Plán EK na sdílení zdravotnických dat je však mnohem ambicióznější. Jeho prostřednictvím chce EK umožnit „jednu zdravotní péči“ napříč unijními zeměmi a získat nástroj pro tvorbu jednotné unijní politiky v oblasti veřejného zdraví. Což v praxi znamená například sdílení dat o civilizačních nemocech a na jejich základě stanovit evropské plány na jejich potírání.

Téma jednotné unijní léčby chronických nemocí se vrací

Server Politico s odkazem na hlasy z jednotlivých unijních zemí ale varuje před tím, aby Brusel nezavedl jen jednu nepovedenou univerzální byrokracii. A to takovou, která pacientům a zdravotníkům jen stíží život.

Před takovým rizikem ostatně v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz varoval náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který je zodpovědný za letošní české předsednictví Radě EU. V rozhovoru uvedl, že projekt sdílení zdravotnických dat je třeba připravit opravdu dobře. To proto, aby se neopakovala například situace se zavedením jednotného evropského systému ověřování pravosti léčiv. Tento systém byl dle něj pro dostatečný nezájem subjektů v jednotlivých zemích zatížen právě zbytečnou administrativou. Což v praxi mimo jiné znamenalo, že vyšel na více peněz a více vydané energie, než musel.

Podsystémy ještě nejsou celým systémem

Server Politico upozorňuje, že systém sdílení zdravotnických dat se aktuálně skládá z vícero podsystémů. Za příklad dává využití jednotných zdravotních dat pro výzkum nových terapií. Zde dle něj chce EK již brzy zahájit pilotní provoz, který propojí národní systémy do jedné datové platformy.

Ale ani v této oblasti nejde vše jako po drátkách. Důvodem je opět rozdílný stupeň elektronizace v jednotlivých zemích. Do pilotního systému se tak zapojila dle serveru jen hrstka zemí. Což ostatně konstatovala i sama EK. Ta ve své hodnotící zprávě přímo uvedla, že aktuální situace brání přenositelnosti zdravotnických dat.

Podle serveru Politico se tak bohulibý plán o sdílení zdravotnických dat vrací na začátek. A to je ve stanovení dané struktury zdravotnických dat na národních úrovních. Přičemž rozhodnutí o tom, jak bude národní struktura vypadat je na bruselských úřednících. Čehož se dle serveru v unijních zemích obává nejeden subjekt, jenž bude do sdílení dat zapojen.

Finsko je dobré, jenom Finsko ale nestačí

Za příklad dobré elektronické praxe Politico jmenuje Finsko. To Finsko, kde nyní slouží jako velvyslanec někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. V této severské zemi si elektronizace zdravotnických dat stojí na vysoké úrovni. Dokonce spravuje i centrální uložiště dat. Finsko přitom již běžně pracuje s přeshraničními recepty a doufá, že v roce 2023 až 2024 začne sdílet informace o pacientech v EU. Je tedy plně připraveno. Problém ale zůstává, že jeho systém není kompatibilní s těmi několika málo systémy v ostatních evropských zemích. Jejich sladění vyžaduje čas. A vůbec se již nedá podle serveru Politico hovořit o tom, že by třeba finský systém mohl posloužit jako vzor ostatním unijním státům.

Na druhé straně pandemie covidu ukázala, že unijní země jsou schopny spolupracovat. To potvrzuje i Aurora Ursula Joala, poradkyně pro rozvoj e-služeb a inovační politiku na estonském ministerstvu sociálních věcí. Za příklad dává jednotné evropské covid certifikáty.

„Ty ukázaly, že je vše možné,“ říká.

I ona ale dodává, že u sdílení všech zdravotnických dat to nepůjde tak rychle, jak si představují plány EK.

„V Evropě prostě některé věci někdy trvají trochu déle,“ říká realisticky.

Politico pak upozorňuje, že mnohé země jsou teprve na začátku procesu. Jmenovitě uvádí Německo, které teprve nyní zavádí systém elektronických receptů, nikoli pak bez obtíží.

Když se chce, půjde i systém unijních zdravotních údajů

Podle stakeholderů v oblasti sdílení zdravotnických dat na evropské úrovni, je nyní nejdůležitější vtáhnout do rodícího se projektu co nejvíce stran. Jsou to politici, lékaři, vedení nemocnic, IT specialisté, legislativci a další. Což za českou stranu v podcastu ZdraveZpravy.cz ostatně nepřímo potvrdil náměstek Dvořáček.

„Přidanou hodnotu [českého předsednictví, pozn. red.] spatřuji, když se nám do něj podaří vtáhnout i české stakeholdery z oblasti zdravotnictví. A to nejen proto, aby se podíleli na co nejlepším nastavení zdravotnické agendy během našeho předsednictví, ale aby si i vzali evropská témata za svá do budoucna,“ uvedl.

Obdobně to vidí Joala z Estonska, které na digitalizaci zdravotnictví začalo pracovat již na přelomu století. Upřesňuje, že motorem inovací v Estonsku byla politická vůle po změnách. A nejen vůle, ale i investice.

Finský příběh je podobný. Alespoň to tvrdí Kimmo Rissanen ze společnosti Kanta Services, která ve Finsku spravuje služby digitální zdravotní péče.

„Pokud jde o politiky, myslím si, že byli hnací silou spolu s našimi vládními úředníky. Od začátku byli velmi pozitivní. To je pravděpodobně důvod, proč jsme tak trochu průkopníci,“ říká.

A jak to vidí Klára Jiráková

Server Politico dává prostor k vyjádření i Kláře Jirákové. Podle ní byly první dva roky MyHealth@EU v České republice něčím, co lze nazvat „interním marketingem“.

„To zahrnovalo rozsáhlé vysvětlování politikům, právníkům a nemocničním úředníkům o výhodách a fungování systému. Avšak nyní se musíme s těmi, kteří rozhodují, soustředit na technickou, sémantickou a organizační stránku věci,“ říká IT specialistka Kraje Vysočina.

Závěrem dodejme, že v Kraji Vysočina aktuálně běží pilotní program Ministerstva zdravotnictví ČR, jež dává dohromady funkční mapy o skutečně dostupné zdravotní péči v regionu. Vzniklé know-how, jehož výsledky mají být dostupné letos na podzim, následně přeberou ostatní kraje, jak pro ZdraveZpravy.cz v nedávném podcastu potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here