Resort zdravotnictví by měl podle návrhu Ministerstva financí [MF ČR] v roce 2023 hospodařit s rozpočtem 10,15 miliardy korun. To je o 7,83 mld. korun méně než letos, kdy má ministerstvo přiděleno 17,98 mld. korun.
Rozpočet ministerstva zdravotnictví by tak byl podle předběžného návrhu ministerstva financí proti letošku příští rok skoro poloviční. Přičemž přidělené státní peníze ve výši 10,15 miliardy korun dosahují přibližně třetiny nákladů resortu v pandemických letech 2020 a 2021. Vyplývá to z dokumentu k přípravě státního rozpočtu na rok 2023, který v minulém týdnu projednala vláda Petra Fialy [ODS].
„V návrhu rozpočtu na rok 2023 jsou výdaje uvedeny bez evropských fondů a finančních mechanismů a také výdajů na očkovací látky proti onemocnění covid-19,“ upřesnil k plánovanému rozpočtu mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Skutečnost a návrh rozpočtu MZ ČR
| Rok | Rozpočet [*návrh] | Skutečnost |
| 2019 | 8,2 mld. Kč | 7,583 mld Kč |
| 2020 | 9,41 mld. Kč | 30,528 mld Kč |
| 2021 | 11 mld. Kč | 29.706,41 mil. Kč |
| 2022 | 17,98 mld. Kč* | |
| 2023 | 10,154 mld. Kč* | |
| 2024 | 7,583 mld. Kč* | |
| 2025 | 7,583 mld. Kč* |
[Zdroj: Návrh rozpočtu MF ČR]
Z evropských fondů letos podle něj resort zdravotnictví do rozpočtu získal 6,87 miliardy korun a na vakcíny měl úřad 3,5 miliardy korun.
Podle Jakoba jde jen o pracovní rámec příjmů a výdajů rozpočtu. Ministerstva podle něj mají do 31. července zpracovat návrhy jednotlivých rozpočtových kapitol. A následně je předložit ministerstvu financí.
„Na úrovni ministra financí se tyto návrhy projednají v průběhu srpna. Výsledné rozpočty jednotlivých kapitol se tedy mohou ještě významně změnit,” dodal.
Resort hradí provoz několika státních institucí
Ministerstvo ze svého rozpočtu nehradí zdravotní péči a ani platy zdravotníků. Ty se platí z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Ze státního rozpočtu ministerstvo pokrývá provozy krajských hygienických stanic a dalších zdravotnických institucí. Jako je Státní zdravotní ústav a Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Z prostředků ministerstvo financuje dále i zdravotnický výzkum. Vyhrazeno na něj v posledních letech mělo kolem 1,7 miliardy korun.
Loni mělo ministerstvo vyhrazeno v rozpočtu asi na 3 500 pracovních míst v úřadu a příspěvkových organizacích zhruba 1,7 miliardy korun. Z nich jen na hygienické stanice připadalo kolem 2 300 zaměstnanců.
Ministerstvo hygienám začátkem letošního roku právě v době prvních příprav letošního rozpočtu nařídilo výrazně šetřit. Každý kraj měl propustit čtyři až pět zaměstnanců s výjimkou odborných pracovních pozic. Například jihomoravským hygienikům podle jejich tehdejších slov měl rozpočet klesnout o 50 milionů na 171 milionů korun. Výpověď kvůli snižování personální kapacity mělo dostat 17 zaměstnanců z celkových asi 260 osob.
Covid výdaje ministerstva až ztrojnásobil
V roce 2019, tedy rok před pandemií covidu-19 resort hospodařil se schváleným rozpočet ve výši 8,2 miliardy korun. Na rok 2020 resortu tehdejší vedení ministerstva financí vyhradilo 9,41 miliardy. Roční reálné náklady ale vystoupaly nad 30 miliard korun. Ministerstvo totiž platilo nákupy osobních ochranných pomůcek pro nemocnice a objednávalo léky a vakcíny proti covidu-19.
Náklady resortu strmě navýšilo nakupování ochranných zdravotnických pomůcek často až za několikanásobně vyšší ceny, než se běžně prodávaly. Na což upozorňovala nejen média. S odstupem času i kontrola smluv ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ].
Současně v prvním roce covidu narostly náklady za nová pracovní místa a přesčasy krajských hygienických stanic. A jen očkování proti covidu-19 loni vyšlo na 11,5 miliardy korun. Další očkovací látky ministerstvo objednalo pro letošní rok, i ty bude muset zaplatit.
Nejvíce peněz do zdravotnictví ale nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. Do něj plynou z rozpočtu každý měsíc peníze za státní pojištěnce, kterých je asi 5,9 milionu. Náklady na jejich léčbu ale vybrané peníze přesahují, dotují se proto z plateb zaměstnanců, zaměstnavatelů a OSVČ.
Celkově se příjmy veřejného zdravotního pojištění odhadují pro letošní rok na 420,6 miliardy korun a pro příští rok 432,7 miliardy. Platby za státní pojištěnce by se příští rok měly nově vypočítávat dle valorizačního mechanismu, který projednává Sněmovna.
V roce 2023 tak má měsíční platba za státního pojištěnce činit 1 878 korun, za rok tedy necelých 140 miliard. Ještě v roce 2018 dosahovala platba za státní pojištěnce za měsíc zhruba poloviční částku.
Náklady na státní pojištěnce
| Platba měsíčně | Celkem | |
| 2017 | 920 Kč | 65,3 mld. Kč |
| 2018 | 969 Kč | 68,4 mld. Kč |
| 2019 | 1018 Kč | 71,8 mld. Kč |
| 2020 | 1317 Kč* | 98,3 mld. Kč |
| 2021 | 1767 Kč | 126,3 mld. Kč |
| 2022 | 1767 Kč** | 127,9 mld. [plán] |
| 2023 | 1878 Kč*** | 139,7 mld. Kč** |
| 2024 | 1959 Kč*** | 145,9 mld. Kč** |
| 2025 | 1998 Kč*** | 148,8 mld Kč** |
* do června 2020 1067 Kč/od července 2020 – 1567 Kč / ** do června 2022 – 1967 Kč/od července 2022 – 1567 Kč / ** predikce dle navrhovaného schématu automatické valorizace. / Zdroj: MF ČR
Navrhovaný schodek pro rok 2023 dosahuje 295 mld. Kč
Celkově vláda pro příští rok počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun. Nicméně s ohledem na válku na Ukrajině a zvýšeným neočekávaným výdajům plánuje ministerstvo financí v červenci vládě předložit jeho novelu.
Deficit bezmála 200 miliard je dle Stanjury „obrazem reality“
Vláda musí definitivní návrh rozpočtu podle zákonných pravidel schválit a předložit Sněmovně nejpozději do konce září. Závěrem dodejme, že pro letošek se očekává schodek nad 300 miliard korun, nikoliv aktuálně schválený schodek ve výši 280 miliard korun.
–ČTK/RED–
