VZP ČR bude letos ve ztrátě. A ve ztrátě bude i příští rok

0
411
VZP_CR
Pražské sídlo VZP ČR / Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] i přes letošní vyšší výběr na pojistném a nižší výdaje na covid-19 letos ani příští rok v černých číslech nebude. Potvrdili to včera [28.11.] zástupci Správní rady VZP ČR.

Hospodářský rok pojišťovny podle místopředsedy Správní rady Miroslava Kalouska [TOP 09] letos skončí schodkem 1,5 miliardy korun. To v tom optimističtějším případě, pokud pojišťovnu, jak řekl, ještě nepotrápí náklady na respirační onemocnění a covid-19. Reálnějším očekáváním je proto podle něj záporné saldo ve výši 5,9 miliardy korun. I tak se podle Kalouska největší tuzemská zdravotní pojišťovna těší relativně dobrému finančnímu zdraví.

„Hospodaření VZP ČR ale i tak letos dopadne velmi slušně. Nenaplnily se tak předpoklady těch, kteří tolik kritizovali zmrazení platby za státní pojištěnce,“ uvedl.

Finanční situace VZP ČR k 31.10. 2022
  • Zůstatek na Základním fondu zdravotního pojištění: 15 mld. Kč
  • Zůstatek na rezervním fondu: 3,3 mld. Kč

Pojišťovna plusového výsledku hospodaření ale zřejmě nedosáhne ani v příštím roce. Jak vyplývá ze Zdravotně pojistného plánu 2023, náklady na zdravotní služby meziročně stoupnou o 20,6 miliardy korun na celkových 270,1 miliardy korun. Celkové náklady pojišťovna očekává ve výši 281,2 miliardy korun a příjmy ve výši 275,7 miliardy korun. Rozdíl je -5,5 miliardy korun.

„Krytí toho mínusu bude ze zůstatku z fondů pojišťovny, které jsou více než dostatečné,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz předseda Správní rady VZP ČR Tom Philipp [KDU-ČSL].

Platba za státní pojištěnce příští rok stoupne na 1 900 Kč

Pro ZdraveZpravy.cz upřesnil, že valorizace platby za státní pojištěnce, jak ji navrhlo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a schválil Parlament ČR, v reálu nastane až v roce 2024. V příštím roce platba za státní pojištěnce i tak podle jeho slov vzroste na 1 900 korun. Což je takzvaná výchozí hodnota, na níž se shodli zástupci koaličních stran.

Tato výchozí hodnota ale je nepatrně nižší než hodnota [1 967 Kč], kterou schválila předchozí vláda pro letošní rok, ale vláda Petra Fialy [ODS] ji poté, kdy se ujala moci, srazila na loňskou výši 1 767 Kč.

Na druhou stranu stát ani tak na platbě za státní pojištěnce letos neušetřil tolik, kolik si původně představoval [14 mld. Kč]. Roste-li totiž počet státních pojištěnců, stoupá objem prostředků na tyto platby ze státního rozpočtu. Přičemž jenom VZP ČR od února nově registrovala 357 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo financí ČR proto již letos v červenci, kdy vláda vůbec poprvé zvyšovala letošní schodek státního rozpočtu, oznámilo navýšení výdajů státního rozpočtu na platbu za státní pojištěnce o 5,2 miliardy.

Jinou pozoruhodnou věcí je, proč má již schválený valorizační mechanismus plateb za státní pojištěnce, o níž ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] dlouhodobě hovoří jako o svém historickém úspěchu, roční odklad.

Platba za státní pojištěnce stoupne na cca 1 900 korun

Podle pozorovatelů možné vysvětlení spočívá v tom, že valorizační mechanismus se mimo jiné odvíjí od výše inflace. A při letošní rekordní inflaci by tak mohlo dojít i k rekordnímu zvýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce. Což by znamenalo další náklady pro státní rozpočet, který se v posledních letech bez ohledu, která vláda ho sestavuje, potýká s výrazným nepoměrem mezi příjmy a výdaji.

Náklady na centrovou péči VZP ČR rostou

Zástupci Správní rady VZP po svém jednání veřejnost seznámili i s vývojem dalších výdajů největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Místopředsedkyně Správní rady Věra Adámková [ANO] uvedla, že náklady na centrovou péči za letošní první tři čtvrtletí stouply o 12,6 procenta.

„Aktuálně je centrová péče poskytovaná 59 500 klientům VZP ČR,“ uvedla Adámková.

VZP ČR za tuto péči za první tři čtvrtletí vydala 13 miliard korun. To je o 15,5 procenta více než ve stejném období loni. Jakkoli jde o vysoké číslo, je nutné vědět, že celkové náklady na zdravotnictví v Česku už loni překonaly 400 miliard korun a příští rok atakují bezmála půl bilionu korun. Největší nárůst nákladů VZP ČR eviduje u diagnózy cystická fibróza, a to o 219 procent [+542 mil. Kč].

Pojišťovny dětem s CF nově uhradí Kaftrio

Vysvětlení nárůstu výdajů u pacientů s cystickou fibrózou leží ve vstupu nových a účinných léků do úhrad zdravotní pojišťovny.

„Pojišťovna si finančně stojí dobře. Což dokládá i to, že takovou péči může svým klientům poskytovat,“ uvedla v této souvislosti Adámková.

Cystická fibróza [CF] je vzácné onemocnění. I když v Česku patří ke vzácným onemocněním s vyšším počtem pacientů, stále jím v Česku trpí necelých sedm stovek pacientů. Jakkoli jde o vysoký výdaj, při celkovém objemu výdajů na celý systém nejde o výdaj fatální. Navíc účinná léčba vzácných onemocnění šetří státu peníze v oblasti sociálních podpor. Nová léčba totiž, jak v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz uvedla ředitelka Klubu nemocných cystickou fibrózou Simona Zábranská, mění životy pacientů s CF.

Rostou i náklady VZP ČR na běžence z Ukrajiny

Jak již bylo zmíněno, VZP ČR dosud zaregistrovala 357 tisíc běženců z Ukrajiny. Další z více než půl milionu příchozích Ukrajinců, kteří získali dočasnou ochranu v Česku, registrují ostatní zdravotní pojišťovny.

„Za letošní březen až září vykázala VZP ČR náklady na zdravotní péči o UA pacienty ve výši 1,133 miliardy korun. Jen v září to bylo 182 milionů korun,“ uvedla místopředsedkyně Správní rady VZP ČR Michaela Matoušková [STAN].

Jde o pozoruhodný nárůst, protože ještě na konci července VZP ČR evidovala náklady na ukrajinské běžence ve výši na 769 milionů korun. Jen za měsíc červenec a září tak stouply výdaje za péči o Ukrajince o 364 milionů korun. Vysvětlení spočívá nejspíš v růstu výdajů než v růstu počtu nových registrovaných uprchlíků u VZP ČR. Těch koncem října pojišťovna registrovala jen o devět tisíc méně [348 tisíc]. Rozdíl tak spočívá v počtu běženců, kteří péči čerpají. Zatímco ještě v červenci péči čerpalo 117 900 Ukrajinců, koncem září to bylo již o 22 100 Ukrajinců více.

„Zdravotní péči v ČR čerpalo od letošního února do konce letošního září 140 tisíc ukrajinských občanů. 77 procent z nich s náklady do výše 5 000 korun. V 54 případech náklady na léčbu přesáhly milion korun. 600 ukrajinským pacientům poskytujeme centrovou péči,“ upřesnila Matoušková.

Příchod Ukrajinců si žádá posílit adiktologické služby

Dodejme, že běženci z Ukrajiny mají stejný nárok na zdravotní péči jako občané Česka. A to přesto, že drtivá většina z nich se narozdíl od Čechů nikterak nepodílí na jejím financování. A ani ti, kteří pracují, nejsou v podílení se na nákladech zdravotního systému v Česku zcela stoprocentní.

Totiž: Zatímco podle dat Úřadu práce ČR v říjnu v Česku pracovalo zhruba 95 781 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou, podle dat VZP ČR, která registruje nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, zdravotní pojištění odvádí jen cca 54 tisíc aktivních běženců z Ukrajiny na trhu práce.

Vysvětlení spočívá v tom, že mnoho z pracujících Ukrajinců si sjednává práci s výdělkem do deseti tisíc korun. Což je limit, do kterého neodvádí zdravotní pojištění ani pojistné na sociální zabezpečení. Příjem si dorovnávají humanitární dávkou ve výši 5 000 korun na osobu, kterou dostávají po dobu šesti měsíců od udělení dočasné ochrany. I poté ale mají nárok na podporu, byť v omezenější míře.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here