Ústecký kraj omezuje akutní lůžka, má jich hodně

0
349
akutni_luzka
Foto: Pixabay.com

Nemocnice Ústeckého kraje zredukují akutní lůžka a některá z nich transformují na lůžka následné péče. Akutních lůžek je v kraji nadbytek a jejich obsazenost je kolem padesáti procent, zjistila studie.

Na nevyrovnaný poměr akutních lůžek a těch pro následnou péči v Ústeckém kraji upozornila nedávno zveřejněná studie Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS]. Tu si nechalo vypracovat vedení kraje. Podle jejích výsledků je v kraji hustá síť akutní lůžkové péče. Vytíženost těchto lůžek ale je v severočeských nemocnicích sotva poloviční.

„Je to výzva pro kraj jako pro zřizovatele. Málo je naopak lůžek dlouhodobé následné péče a komunitní péče o umírající,“ řekl k datům ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Stárnutí populace podle něj zvýší tlak na následnou péči. A ta musí být podle jeho slov převážně zajišťována mimo hospitalizace na akutních lůžkách. A ta jsou nákladná.

Akutní lůžka se v kraji zatím jen ruší

Zdravotnická studie má podle kraje posloužit ke zpracování koncepce zdravotnictví v regionu. A na zjištění ze studie už reaguje Ústecký kraj, respektive jeho společnost Krajská zdravotní, pod níž patří sedm nemocnic v kraji. Byť podle mluvčí Krajské zdravotní [KZ] Jany Mrákotové zatím dochází pouze k redukci počtu lůžek, to kvůli efektivnímu využívání personálních kapacit, dojde i na navýšení lůžek v následné péči.

„Předpokládáme, že se uvolní technicky nevyhovující stanice a část lůžek se přemění na lůžka následná,“ uvedla mluvčí.

Vedení společnosti se podle ní investicemi v nemocnicích v Děčíně, Chomutově, Ústí nad Labem a dalších snaží navyšovat kapacity a počty specializovaných center.

„V rámci koncepce KZ se snažíme o centralizaci tam, kde je to účelné. Zároveň chceme uchovat pro občany Ústeckého kraje regionální dostupnost. Byť si musíme připustit, že ne v každé naší nemocnici bude vše,“ vysvětluje mluvčí.

Experti: Onkologii by prospěla svižnější modernizace

Zachovat veškeré odbornosti ve všech nemocnicích podle ní není ekonomicky ani personálně udržitelné.

Zdravotní péče v Ústeckém kraji

Dostupnost základních zdravotních služeb v Ústeckém kraji je vůbec nejhorší v celém Česku. Pokrytí kraje ordinacemi praktických lékařů pro dospělé je slabé, v přepočtu na obyvatele je jich nejméně v zemi. Ještě horší situace panuje u ambulantních dětských lékařů.

„Úplně nejhorším obrázkem je věková struktura lékařů pro děti a dorost. Padesát procent z nich je v důchodovém věku a už teď jich je málo. Náhrada za lékaře a lékařky seniory není. To je jedna z největších výzev vůbec,“ řekl ke stavu primárních zdravotních služeb Ladislav Dušek.

Stejně jako nikoho nepřekvapí nedostupnost základních zdravotních služeb v Ústeckém kraji, tak se nikdo příliš nepodiví asi ani nad zdravotním stavem tamních obyvatel. Tak například významně nadprůměrně se podle analýzy ÚZIS u Severočechů objevují zhoubné novotvary, mezi nimiž nejvíce podle Duška novotvary plic.  Související problém je, že v Ústecký kraj se dlouhodobě potýká i s vysokou nezaměstnaností.

Ústecká Krajská zdravotní zvýší platy o 7 %, došlo i na bonus

Nad průměr oproti zbytku republiky v kraji lékaři u lidí diagnostikují všechny vážné nemoci kardiovaskulárního systému, tedy srdeční a cévní onemocnění. Podstatně více Severočechů podle analýzy ÚZIS trpí diabetem, vážným poškozením dýchacích cest, chronickými nemocemi dolních cest dýchacích, nemocemi ledvin a močové soustavy. Což se přirozeně odráží v nadprůměrné nemocnosti a poptávce po ambulantních zdravotních službách. Avšak ty jsou v Ústeckém kraji ve srovnání s ostatními regiony vůbec nejhůře dostupné.

Podle zdravotní analýzy vychází Ústecký kraj nejhůře ve většině zdravotních faktorů. Obdobná situace se podle Duška ukazuje v Karlovarském kraji a neradostný obrázek co do dostupnosti zdravotní péče vykazuje i Moravskoslezský kraj.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here