VZP shání psychoterapeuty v ukrajinštině a ruštině

0
222
psychoterapeuty
Foto: Pixabay.com

Ukrajinští běženci v Česku podle Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] trpí depresemi a úzkostmi. Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR] proto shání psychoterapeuty hovořící rusky či ukrajinsky. Českých pojištěnců se to nedotkne.

Podle dat z výzkumu NUDZ vykazuje symptomy deprese nebo úzkosti každý druhý ukrajinský uprchlík v Česku. Na zjištění tak již zareagovala VZP ČR, která se nyní chystá rozšířit kapacity psychoterapeutů. Problém je, že stejně jako nejsou dostatečné kapacity pro české pacienty, není ani dostatek odborníků pro ukrajinské občany. U nich navíc podmiňuje poskytování terapeutických služeb znalost jejich rodného jazyka, tedy ukrajinštiny, případně ruštiny. V rámci programu Duševní zdraví proto pojišťovna poptává rusky či ukrajinsky hovořící psychoterapeuty.

Občané Ukrajiny se často zdráhají vyhledat odbornou pomoc, protože jim chybějí potřebné informace. A brzdí je také jazyková bariéra. Právě z toho důvodu se VZP rozhodla problém řešit,“ vysvětluje důvody pro rozšíření zdravotních služeb pro u VZP ČR registrované Ukrajince její náměstek pro služby klientům Ivan Duškov.

Příchod Ukrajinců si žádá posílit adiktologické služby

Volnou kapacitu pro nové klienty má podle něj aktuálně pouze osm terapeutů zapojených do Programu, kteří hovoří alespoň rusky. Pojišťovna proto vypíše veřejnou výzvu, ve které poptá služby terapeutů ovládající zmíněné jazyky. Do programu se mohou podle Duškova zapojit i organizace sdružující a zaměstnávající terapeuty v oboru. Návrh na dnešním [29.5.] jednání schválila Správní rada VZP ČR.

Ukrajinci české pojištěnce o služby nepřipraví

Vedení pojišťovny současně českou veřejnost informuje, že se rozšíření sítě psychosociální podpory určené pro Ukrajince nikterak nedotkne dostupnosti téže služby pro ně samotné.

„Díky plánovanému rozšíření sítě terapeutů o ty s příslušnými jazykovými schopnostmi můžeme zároveň garantovat našim českým klientům, že jich se tento krok nijak nedotkne,“ uvedl po jednání správní rady její předseda Tom Philipp.

Ukrajinští pojištěnci se chovají úplně stejně jako ti čeští

Zdravotní péči v prvním letošním čtvrtletí čerpalo u VZP ČR celkem 93 600 Ukrajinců ze zhruba 246 tisíc registrovaných Ukrajinců. Za více než rok od začátku války v únoru 2022 stála pojišťovnu péče o ně 2,46 miliardy korun. Ve specializovaných centrech, kde se podává nákladná léčba, se aktuálně léčí 587 uprchlíků registrovaných u VZP ČR. Náklady na jejich léčbu v nich za první čtvrtletí dosáhly 72,4 milionu korun.

„Jedná se především o léčbu antivirotiky, léčbu chronické hepatitidy C, nádoru prsu, roztroušené sklerózy nebo nemocí z oblasti hematoonkologie,” přiblížila poslankyně a členka Správní rady VZP ČR Michaela Matoušková [STAN].

Poslanci: Ukrajinci se nejvíce léčí s HIV a TBC

Celkově za všechny pojištěnce vydala zdravotní pojišťovna za centrové léky podle místopředsedkyně rady a poslankyně Věry Adámkové [ANO] v prvním čtvrtletí 4,5 miliardy korun. To je meziročně o 12 procent víc. Léčilo se jimi 45 tisíc pacientů. Na rostoucích nákladech se podílí vstup nových léků do úhrad z veřejného zdravotního pojištění a jejich včasnější předepisování, které dříve často prodlužovalo vyjednávání výjimky podle zvláštního paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Centrové léky navíc zvyšují průměrnou délku dožití pacientů, tudíž je užívají i delší dobu, obvykle celoživotně.

„Dávají se častěji pro raná stadia chorob. Je to proto, že tam můžeme nejvíce pomoci,” vysvětlila Adámková.

Naopak u nemocí, kde se podávají centrové léky dlouhodobě, se podle ní nedaří nemoc vyléčit, ale stabilizovat. Proto pacienti léky užívají doživotně, dodala poslankyně.

RED/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here