Spory v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži [PNKM] včera [12.6.] vyvrcholily rezignací jejího ředitele Pavla Poláka. Z funkce odejde ke konci června. Polák to uvedl ve zprávě zveřejněné na webu nemocnice.
Vedením nemocnice ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] pověří ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Romana Havlíka. Výběrové řízení ministerstvo zdravotnictví zrealizuje po prázdninách, uvedl Válek. Personální nejistota v PNKM, jejíž zřizovatelem je ministerstvo, se tak prodlouží o další dva měsíce.
„Doufám, že lékaři, kteří podali výpověď a nechali se slyšet, že jsou kdykoliv ochotni stáhnout ji, tak to učiní, protože k tomu došlo. A budou pověřené vedení a ministerstvo informovat o svých dalších krocích,” řekl novinářům Válek a znovu zopakoval, že péče o pacienty není ohrožena a rezignaci Poláka označil za krok, “který nebyl preferován”.
Lékaři, kteří podali na protest proti řediteli Polákovi výpovědi, jeho rozhodnutí rezignovat uvítali.
„Rozhodnutí ředitele rezignovat vítáme. Jsme rádi, že budeme moci opět věnovat plnou pozornost naší práci a hlavně péči o pacienty. Věříme, že se situace v PNKM s pomocí Ministerstva zdravotnictví ČR opět stabilizuje a že se nám podaří udržet dobrou pověst našeho zařízení, kterou Mgr. Polák svými vyjádřeními opakovaně pošpinil,” uvedli lékaři.
Polák jejich kritiku odmítá. Naopak podle něj tito lékaři vyvolávali paniku mezi zaměstnanci.
Co se stalo v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži
Kvůli sporům s vedením PNKM podala na konci května výpověď polovina z 12 primářů a primářek, 11 z 19 atestovaných lékařů a tři z osmi atestovaných klinických psychologů. Nespokojení lékaři v dřívějším prohlášení uvedli, že ředitel nemocnice neodbornými zásahy vstupuje do léčebného procesu a jeho přístup k psychiatrii představuje přímé ohrožení péče o pacienty.
Ministr Válek ale prezentuje i jiný pohled na věc: „Práce na zlepšení péče o pacienty v Psychiatrické nemocnici Kroměříž, kterou pan ředitel započal, musí nadále pokračovat. Za jeho působení se mnohé zlepšilo.”
Některé kroky se vedení nemocnice podle něj ale nepodařilo vysvětlit lékařskému personálu.
Polákovi za jeho práci poděkovala i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Cením si toho, že reflektoval důležitost práv pacientů a snažil se o cílenou proměnu péče postavené na individualizovaném přístupu. Jsem přesvědčená, že bude ku prospěchu věci, pokud zůstane s nemocnicí i nadále v kontaktu a bude expertně spolupracovat na potřebných transformačních aktivitách, které jsou součástí schválené reformy péče o duševní zdraví,” uvedla na Twitteru.
Podporu Polákovi vyjádřily otevřeně lékařka a staniční sestra nemocnice a Asociace komunitních služeb v péči o duševní zdraví. Ke kritice ředitele se naopak přidala část mladých lékařů nemocnice v atestační přípravě. Znepokojení nad možnými odchody lékařů vyjádřila Asociace dětské a dorostové psychiatrie i Asociace klinických psychologů.
Situace nabrala velkou dynamiku, tvrdí Polák
Ministr potvrdil, že platí plánovaná návštěva nemocnice 19. června, kdy se octne ve Zlínském kraji. Aby nenastaly administrativní problémy, bude vedením nemocnice, jejíž je ministerstvo zřizovatelem, pověřen šéf FN Olomouc Havlík. Ministr také řekl, že vytvoří tým s výborem psychiatrické společnosti, který přes prázdniny navrhne strukturu výběrového řízení a model dalšího fungování nemocnice, aby to bylo v souladu s koncepcí reformy psychiatrické péče.
„Ještě před týdnem jsem věřil, že krizovou situaci díky připraveným opatřením zvládneme. Měla však velkou dynamiku, proměňovala se každým dnem. Rezignaci jsem odeslal k 30. 6. 2023 ministru zdravotnictví. Když jsem v pátek oznámil své rozhodnutí vedení nemocnice, rozhodlo se rezignovat spolu se mnou. Svým rozhodnutím, pevně doufám, snímám tíhu nejistoty ze středního a nižšího zdravotnického personálu a pacientů, mladých lékařů, kteří jsou díky situaci v tenzi,” uvedl Polák.
„Problémem se stalo i to, že nemocnice začala být skutečně řízena jako celek. Chci konstatovat, že jsme pracovali v souladu s národními strategickými dokumenty. Podařilo se mi najít do vedení nemocnice tým lidí, kteří mi pomohli se změnami, které nemocnici měly posunout k rozvoji. Uznávám, že proces změn měl vzhledem k již zmiňované rezistenci probíhat pomalejším tempem,” dodal.
Někdo musí „padnout“, aby došlo ke změně
Dodal, že jeho postoj k reformě péče o duševní zdraví zůstával po celou dobu jeho působení v nemocnici konzistentní a neměnný.
„Je skvělé, že vznikla například centra duševního zdraví, která plní svoji roli, nicméně reforma musí být postavena na sdílení společných hodnot, vnitřním přesvědčení, uvědomění si toho, že neexistují výlučná postavení v rámci celku, ale že jde o jedinečné odbornosti, které teprve v horizontálním partnerství dávají skutečný smysl a efekt. U některých kolegů mě udivila rezistence vůči spolupráci s nezdravotnickými odbornostmi,” vysvětluje Polák.
Domnívá se, že na skutečnou proměnu nyní nemocnice není připravena: „Nejdřív musí někdo ‘padnout’ a za ním možná padnou další, aby došlo k uvědomění, co je podstatou reformy. Musí dojít k uvědomění, že je to proces, který musí někdo pevně řídit.”
Podle Poláka se podařilo obnovit část technického vybavení i získat letos pro spolupráci osm nových lékařů.
„Zavedli jsme program skupinové dialektické behaviorální terapie, rozšířili tým peer pracovníků [konzultantů] a nastavili efektivně jejich působení v nemocnici, realizovali jsme funkční dobrovolnictví pro pacienty, rozšířili kaplanskou službu a další podpůrné terapeutické programy pro pacienty. Doufám, že nedojde ke zmaru toho dobrého, co bylo vykonáno,” uvedl Polák.
Každý, kdo zná poměry ve velkých psychiatrický léčebnách ví, že motivace lékařů cokoliv měnit v zaběhnutém systému, kdy se s pacientem vidí jen několik málo minut denně, o víkendu vůbec, největší míru rizik i povinností nese nižší personál a většinu času, pokud jsou vůbec přítomni, vlastně jen úřadují (za zhruba 100 000 Kč měsíčně) je nulová, nebo, jak se ukázalo v tomto případě, dokonce silně záporná.