Pražský magistrát rozdělí letos na grantech v sociální oblasti asi 130,8 milionu korun. Peníze půjdou na financování běžných výdajů pro zajištění dostupnosti služeb. Uvolnění peněz dnes [8.1.] schválili pražští radní na svém jednání.
Prostředky půjdou z magistrátu a fondů Evropské unie. Program je zaměřený na podporu organizací, které poskytují sociální služby obyvatelům Prahy. Dotace z programu Praha poskytne za účelem financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb.
„Podporu sociálních služeb považuji za klíčovou. Tento program je jedním z těch, které zajišťují udržitelnost fungování třeba azylových domů, domů na půl cesty či intervenčních center, ale také prevence,” řekla náměstkyně primátora Alexandra Udženija [ODS].
Zájemci o grant mohou magistrátu zasílat své žádosti od 12. února do 16. února letošního roku. O poskytnutí peněz dá žadatelům vedení města vědět nejpozději do 31. května. O příspěvek si mohou zažádat organizace jako Arcidiecézní charita Praha, Naděje, Armáda spásy, Centrum sociálních služeb Praha nebo K srdci klíč a další.
Sociální služby v Praze nemají pracovníky
V sociálních službách v Česku podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR] chybí téměř 3 000 pracovníků. To je třikrát víc než v roce 2020. A nejvíce pracovníků chybí poskytovatelům sociálních služeb v nejlidnatějších krajích, tedy právě v Praze. Následuje Středočeský a Jihomoravský kraj.
„Nejvíce scházejí pečovatelé a pečovatelky. Následují další profese jako zdravotníci, sociální pracovníci, technickohospodářské a administrativní profese či pedagogičtí pracovníci,” uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
V sociálních službách v Česku pracuje 321 uprchlíků z Ukrajiny
Průzkum také zjistil, že v sociálních službách pracuje zhruba tisícovka ukrajinských občanů. Což představuje přibližně jedno procento zaměstnanců v tomto oboru.
„Z těchto 1 000 pracovníků jich je 44 procent v tzv. režimu dočasné ochrany. Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany tedy stále existuje,” uvedla Asociace s tím, že je to právě Praha, kde pobývá nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s vízem dočasné ochrany.
Schválení novely zákona o sociálních službách
Další novinka v oblasti sociálních služeb je vládní schválení [3.1.] poslanecké novely. Ta cílí na zakotvení větší podpory poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich přirozeném sociálním prostředí. Zákon předložila skupina koaličních zákonodárců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL].
Pokud bude schválen, rozšíří poskytování sociálních služeb v azylových domech na osoby závislé na návykových látkách. Zároveň upraví síť sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru.
„Sociální služby by měly vedle rodiny jako první zajišťovat, pokud to lze, podporu a pomoc v přirozeném sociálním prostředí klienta,” stojí ve zdůvodnění zákona.
Pobytové služby by měly představovat podle předkladatelů až poslední řešení. Novela v souvislosti s tím upravuje takzvanou neformální péči. Jde například o její podporu formou poradenství i odlehčovacími službami, které umožňují zajistit pečujícím lidem odpočinek. Mohly by podle novely trvat až 180 dnů v roce.
Stanjura: Novela o sociálních službách neřeší změnu financování
Azylové domy by se podle novely mohly přímo ze zákona starat nejen o osoby závislé na návykových látkách, ale také o lidi bez domova kvůli doléčení po hospitalizaci. Úprava sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru vychází podle zdůvodnění ze skutečnosti, že taková síť sice funguje, současné znění zákona ji ale nezná.
Některé části novely by v případě schválení měly být účinné již od letošního července. Předkladatelé proto chtějí, aby Sněmovna schválila předlohu zrychleně už v prvním čtení.
–ČTK/RED–
