Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca je další z evropských velkých farmaceutických firem, která posílí výrobu ve Spojených státech. Na americkém trhu už nyní generuje 40 procent svých tržeb.
Firma při prezentaci hospodářských výsledků za letošní první kvartál oznámila, že zvýší počet výrobních závodů na území USA, kterých tam už nyní má jedenáct. Více investovat hodlá také do výzkumu a vývoje. Uvedl to generální ředitel společnosti Pascal Soriot v reportu čtvrtletních výsledků.
„Naše společnost je pevně odhodlána dál investovat a růst v USA… Plánujeme v USA posílit investice do výzkumu a vývoje s využitím našich dvou velkých výzkumných a vývojových pracovišť v Gaithersburgu v Marylandu a Cambridge v Massachusetts,“ říká v oznámení.
V USA se firma soustředí na výzkum takzvaných malých molekul pro výzkum nových léků, biologická léčiva a buněčné terapie. A není bez zajímavosti, že Soriot v konferenčním rozhovoru s novináři po oznámení hospodářských výsledků řekl, že firma zachovává svůj výhled prodeje na rok 2025 i v případě, že USA uvalí cla na farmaceutické výrobky vyrobené v EU. To ale jen za předpokladu, že nepřesáhnou sazby v ostatních odvětvích.
„Z celkového hlediska děláme úžasné pokroky na cestě k naší ambici dosáhnout 80 miliard dolarů celkových příjmů do roku 2030,“ dodal Soriot.
Zmíněných 80 miliard dolarů v přepočtu činí necelé dva biliony korun [cca 1,76 bil. Kč]. A rozhodně nejde o nemožný cíl. Jen v letošním prvním čtvrtletí roku firma dosáhla tržeb 13,6 miliardy dolarů [cca 298 mld. Kč]. To značí 10% nárůst. Podílely se na něm hlavně léky pro onkologické pacienty. V této kategorii tržby stouply o 13 procent.
AstraZeneca a její investice nejen v USA
Na americkém trhu AstraZeneca, která se stále více prosazuje i v Číně [cca 12% podíl na tržbách, pozn. red.], generuje přibližně 40 procent celkových tržeb. Již dříve oznámila, že v USA do roku 2026 proinvestuje celkem 3,5 miliardy dolarů [76,67 mld. Kč]. Americký prezident Donald Trump opakovaně avizoval, že na léčiva a farmaceutické produkty uvalí zvláštní cla s cílem přesunout výrobu do své země.
Společnost se ale nesoustředí jenom na Ameriku. Letos v březnu oznámila, že investuje 2,5 miliardy dolarů [cca 55 mld. Kč] do nového výzkumného a vývojového centra v Pekingu. Půjde o druhé výzkumné centrum v Číně, vedle toho v Šanghaji. Není bez zajímavosti, že nedávno došlo k zatčení bývalého šéfa AstraZeneky v Číně, Leona Wanga.
Loni firma zase oznámila, že postaví za v přepočtu více než 30 miliard korun výrobní závod na přípravky pro cílené terapie rakoviny v Singapuru. Výroba v něm má začít v roce 2029.
„Závod se stane prvním výrobním zařízením firmy na konjugáty monoklonálních protilátek, ADC, které pokryje celý proces, od počátečního výzkumu a vývoje až po finální výrobu produktů,“ uvedla firma.
Německý Merck skrze americkou SpringWorks posiluje v onkologii
ADC jsou upravené protilátky, které se vážou na nádorové buňky a následně uvolňují chemické látky, které tyto buňky zabíjejí. Umožňují cílenou léčbu rakoviny přímo do rakovinových buněk a mají potenciál nahradit v mnoha oblastech u pacientů tradiční chemoterapii. AstraZeneca drží široké portfolio vlastních ADC. To zahrnuje zhruba šest plně vlastněných ADC v klinické fázi a další v předklinickém vývoji.
Stručně o AstraZeneca
AstraZeneca PLC sídlí v Cambridge ve Spojeném království, vznikla ale v roce 1913 ve Švédsku [Astra]. Teprve spojením firem Astra a Zeneca v roce 1999 vznikla společnost AstraZeneca. Její akcie na oznámené hospodářské výsledky za letošní první čtvrtletí a plány reagovaly růstem. Za poslední týden přidaly bezmála čtyři procenta.
Vývoj ceny akcií společnosti AstraZeneca v posledních dnech
[Zdroj: xStation]
Celosvětově firma zaměstnává přibližně 83 000 lidí. Má tři hlavní výzkumná centra, která se nacházej ve Velké Británii, Švédsku a USA. Aktivní je i v České republice, kde v její pobočce pracují necelé dvě stovky lidí. Historie společnosti u nás se datuje už od roku 1988, kdy v tehdejším Československu vzniklo zastoupení divize ICI [Imperial Chemical Industries].
AstraZeneca na sebe upozornila i v době pandemie covidu-19, když vyvinula svou vlastní vakcínu proti covidu. Evropská komise tehdy ale upřednostnila nákup vakcín od americké společnosti Pfizer.
–DNA/ČTK–
