Pečovatelská služba není v Česku dostatečně dostupná

0
822
pecovatelska_sluzba
Foto: Pixabay.com

Pečovatelská služba není v Česku dostatečně dostupná. Chybějí pečovatelky a pečovatelé. Potvrdily to výsledky průzkumu zástupců poskytovatelů sociálních služeb, měst a obcí a místních samospráv. Podle nich je v Česku mnoho obcí, ve kterých nelze využít péči a podporu přímo v domácnostech seniorů.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR] realizovala ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR [SMO ČR] a Sdružením místních samospráv ČR [SMS ČR] šetření, jejichž cílem bylo zmapovat dostupnost pečovatelské služby v České republice.

„Současný systém financování pečovatelské služby je nastaven tak, že případný rozvoj pečovatelských služeb nebo přizpůsobování jejich kapacit skutečné a reálné poptávce v terénu de facto přímo vylučuje. Bohužel Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR nedokázalo tento nevyhovující systém v posledních osmi letech i přes opětovné snahy a pokusy změnit,“ shrnuje výsledky průzkumu prezident APSS ČR Jiří Horecký.

Chybějící kapacity pečovatelských služeb lze rozdělit do dvou skupin. První je absence pečovatelské služby či dostatečných kapacit, zejména v malých obcích do 1 000, resp. 500 obyvatel. Druhou je pak nutnost navýšení kapacit stávajících poskytovatelů. Zde jde naopak především o větší města. Ročně tak chybí 412 778 hodin pečovatelských služeb.

Nutnost zvýšit kapacitu uvedlo v šetření až 28 procent poskytovatelů. Tři čtvrtiny poskytovatelů pak uvedly, že se tento nevyhovující stav snaží řešit. Jako důvody, proč v Česku chybí pečovatelská služba, poskytovatelé uvedli zejména nepřiznání státních dotací [42 %] z důvodu nezařazení do krajských sítí. Dále pak nízké limity v takzvané úhradové vyhlášce. V ní podle nich od roku 2014 nedošlo k navýšení maxim těchto úhrad [23 %]. Anebo nedostatek finančních zdrojů od klientů [16 %]. Problém je i stagnující výše dalších finančních zdrojů [například od zřizovatele; 19 %].

Pečovatelská služba mnohde prostě není

Na pečovatelskou službu je tedy nutné čekat. A i když se senioři dočkají, často ji dostanou pouze ve velmi omezeném rozsahu. Zhruba 35 procent seniorů si na pečovatelskou službu počká dva a více měsíců, 37 procent pak celý měsíc. Alarmující je také skutečnost, že v některých regionech, kde není služba dostupná, se jí senioři nemusejí dočkat vůbec.

„Epidemie nám nepotvrdila, že terénních sociálních pracovníků je málo, ale že jednoduše nejsou. Nařízením vlády se tak v minulém roce stal každý starosta sociálním pracovníkem, který má povinnost postarat se o své seniory v obci. A tak ke všem povinnostem a náplni práce starosty a starostky malé obce ještě jezdíme pro nákupy, do lékárny pro léky nebo s dopisem na poštu,“ říká výkonná ředitelka SMS ČR Jana Přecechtělová.

Pečovatelské služby loni v ČR využívalo 103 312 lidí

Dodává, že jako starostka obce, která má méně než 100 obyvatel, je na péči o občany zvyklá a nevadí jí to. Je třeba si ale dle jejích slov uvědomit, že to dělá zdarma, nad rámec svých povinností a není pro to vyškolena. Stejně jako mnoho dalších starostek a starostů.

„Stát nemůže hřešit na to, že má na území schopné a obětavé lidi, nedostatek terénních pracovníků je třeba urgentně řešit. Legislativně, finančně i personálně,“ upřesňuje.

Malé obce, a především ty, jež jsou vzdálené od větších měst, během epidemie nejvíce pocítily nedostatek terénních pracovníků a důsledky toho, že síť služeb nedosahuje až na jejich území. Velké dojezdové vzdálenosti, kdy cesta ke klientovi představuje dvojnásobek až trojnásobek času nutného na péči je jednou z překážek zasíťování i těch nejmenších a nejvzdálenějších obcí. Potřební jsou tak odkázáni na pomoc sousedů a zástupců obce, kteří jsou rádi nápomocní, ale nejsou pro sociální práci vyškolení a nemají ji ani uhrazenou.

Provozovat vlastní pečovatelskou službu se nevyplatí

Z průzkumu dále vyplývá, že pro menší obec je náročné a neefektivní provozovat vlastní pečovatelskou službu. Velcí poskytovatelé terénních služeb zase nemají motivaci, aby rozšířili působnost do okolních obcí. Narážejí při tom totiž na nemalé problémy.

„Tím zásadním je financování, a to zejména hrazení nákladů na dojezd ke klientovi, ale také náklady na zaměstnance poskytovatele v momentě, kdy již smluvní obec nebude službu potřebovat, protože osoba, ke které se jezdilo pečovat, zemře, nebo odejde do pobytového zařízení,“ říká viceprezidentka APSS ČR pro terénní služby Renata Kainráthová.

Jaké jsou v ČR terénní a ambulantní sociální služby

Upozorňuje na to, že pečovatelská služba je jedním ze základních předpokladů, aby senioři mohli zůstat doma, ve svém domácím a přirozeném prostředí. Stejně tak je klíčová její role při pomoci neformálním pečujícím většinou z řad členů rodiny. Služba jim dává podporu a pečovatelé je mohou i zastoupit.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here