NYT: Psychiatrická pohotovost není pro nemocné děti řešení

0
152
deti
Foto: Pixabay.com

Pro americké lékaře z pohotovostní služby jde o denní chleba. Rodiče jim do ordinací vodí děti v duševní krizi. Problém ale je, že rodiče děti k lékaři přivádí až ve chvíli, kdy psychické potíže dětí ohrožují i je samé.

O úsilí pediatrů zabývajících se duševními poruchami toho bylo v minulých letech napsáno hodně. Deprese a sebevražedné sklony trápí děti a mládež stále častěji. Pacienti pak tráví dny i týdny v čekárnách ordinací ve snaze dostat se na nepočetná psychiatrická lůžka. A platí to i pro děti v Americe, jak vyplývá z článku „Parents Often Bring Children to Psychiatric E.R.s to Subdue Them, Study Finds“ The New York Times.

„Rodiny přicházejí se svými dětmi, které mají poruchy chování, až když jsou se silami u konce,“ říká v článku pediatrička dětské nemocnice v Los Angeles Anna M. Cushingová.

„Chování dětí ohrožuje nejen je samé, ale často i jejich rodiče a sourozence,“ dodává.

Anna M. Cushingová je jedna z autorek studie, kterou nedávno publikoval časopis JAMA Pediatrics. Analýza zahrnula údaje z 308 000 návštěv duševně nemocných dětí v letech 2015 až 2020. Data potvrzují i trend mezi adolescenty, kteří psychiatrická pohotovostní oddělení nemocnic navštěvují stále častěji a opakovaně.

„Tito pacienti, kteří často navštěvují ordinace, nebyli ti, kteří se poškozovali, ale spíše ti, jejichž chování přerůstalo síly osob o ně pečujících. V mnoha případech dostávali sedativa a jiné léky, aby je jejich stav neohrožoval,“ stojí ve studii.

Výzkumníci proto doporučují věnovat větší pozornost dětem a mládeži s kognitivními problémy a komplikovaným chováním. Protože právě oni se mohou na pohotovosti vracet kvůli tomu, aby si ulevili od zdravotních potíží stejně jako si od nich chtějí ulevit i jejich blízcí.

Léky na uklidnění v USA častěji dají Afroameričanům

Studie dále uvádí, že ve srovnání s pacienty, kteří přiznali sebevražedné a sebepoškozující chování, bylo u pacientů s těmito psychickými poruchami o 42 procent pravděpodobnější, že ordinaci opět navštíví v příštích šesti měsících. U pacientů s poruchami jako například autismus a ADHD dosahovala tato pravděpodobnost 22 procent. Pacienti, kteří požadovali na zvládnutí zdravotních potíží léky, měli o 22 procent větší pravděpodobnost, že se k lékaři vrátí oproti těm, kteří je nepožadovali.

„Nejsem si jistá, zda věnujeme těmto pacientům dostatek času, přinejmenším na celostátní úrovni. Frekvence návštěv ukazuje, že péče, jimž jim věnujeme, není dostatečná,“ říká Cushingová.

Deprese děti přivádí i k sebevraždě, chybí pomoc

Odkazuje na pravidla dobré praxe. Podle nich takzvané chemické potlačování duševních problémů pomocí benzodiazepinů nebo antipsychotik podávané injekcí nebo nitrožilními kapačkami patří až k poslední volbě léčby.

„Tato terapie traumatizuje nejen zdravotní personál a rodiče, ale způsobuje pacientovi i fyzická zranění,“ tvrdí lékař z urgentní medicíny na Kalifornské univerzitě v San Francisku Ashley A. Foster.

I přes medicínské pravidlo dobré praxe se ale užívání takových léků v pediatrii v posledních letech strmě zvýšilo. Podle zmiňované studie mezi roky 2009 až 2019 o 370 procent, zatímco počet návštěv na pohotovosti vzrostl o 268 procent. Ukazují to data ze studie, kterou Ashley A. Foster se svými kolegy zveřejnili v loňském roce. A co víc, medikamenty lékaři ve Spojených státech nasazují podstatně častěji Afroameričanům rovněž ve věku 18 až 21 let.

„To je závažné a motivující k zamyšlení, jak posílit spravedlivou péči,“ upozorňuje Ashley A. Foster.

Děti a problémy: Rodiny jsou v obtížné situaci

Názor na věc v NYT vyjadřuje i dětská a dorostenecká psychiatrička v Boston Medical Center Christine M. Crawfordová. Podle ní se rodiče a lidé pečující o děti s poruchami chování často obracejí na pohotovost až v momentě, kdy se chování dětí dostává do neudržitelného stavu, kdy by mohlo vést ke zranění.

„Jsou různě klasifikovány podle toho, jak dlouho se rodiny s jejich potížemi potýkají. Problém je, že rodiny zůstávají v těchto potížích zcela osamocené. Potíže tají před přáteli a příbuznými. Návštěvy pohotovosti je uklidní, dlouhodobé řešení ale nenabízí,“ tvrdí.

„Je to jen náplast na problém. Pak přijdou zpět domů a čekají, kdy budou moci konečně navštívit terapeuta,“ dodává.

Než dítě přijme dětský psychiatr, uběhne i půl roku

Psychiatrička a výzkumná pracovnice v Lurie Children´s Hospital of Chicago Andrea E. Spencerová zdůrazňuje, že poruchy chování nelze podceňovat. Je toho názoru, že lékaři stejně jako veřejné nemocnice by tyto děti neměli odmítat jen kvůli tomu, že jsou problémovými pacienty.

„Rizika jsou až příliš vysoká. V mnoha ohledech je léčba těchto dětí složitější než třeba těch malých pacientů, kteří se sebepoškozují nebo mají sebevražedné myšlenky,“ domnívá se.

Co dál zjistila studie

Studie zveřejněná v uznávaném časopisu JAMA uvádí, že návštěvnost dětských ordinací pro mentální poruchy vzrostla ve srovnání s urgentními návštěvami všech kategorií mentálních nemocí v letech 2015 až 2020 o 43 procent. V průměru tedy o osm procent ročně. Pro srovnání lékaři uvádí, že návštěvnost ordinací pro ostatní onemocnění ročně stoupla o 1,5 procenta.

Téměř třetina návštěv psychiatrických ambulancí pro děti se týkala sebevražedných nebo sebepoškozujících tendencí. Zhruba jedna čtvrtina pacientů uváděla časté výkyvy nálad, za kterými následovaly stavy úzkosti. Asi 13 procent dětských pacientů navštěvovalo ordinace během šesti měsíců opakovaně.

„To je pro mnohé z nás příčina znepokojení. Domníváme se, že návštěva pohotovosti není vždy správným nebo nejlepším místem, kde by se o tyto pacienty mělo pečovat,“ uvedla doktorka Cushingová.

„Ale oni vlastně nemají, kam jinam jít,“ uvedla.

–AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here