Sanatorium Pálava u Brna dostalo zelenou. Má peníze i podporu vlády

0
4442
Morava
Političtí představitelé poklepávají na základní kámen Sanatoria Pálava nedaleko Brna. S jeho provozem se počítá od ledna 2026. / Foto: Úřad vlády ČR

U obce Pasohlávky nedaleko Brna se staví nový léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava za téměř miliardu korun. Pokrýt má potřeby následné péče pro pacienty z Moravy. Stavbu navštívil v pondělí [4.3.] premiér Petr Fiala [ODS].

Po vážných úrazech a operacích se dětští i dospělí pacienti nyní doléčují, respektive rehabilitují ve třech léčebně rehabilitačních ústavech v Česku. A sice v Kladrubech na Vlašimsku, v Hrabyni v okrese Opava a v Luži Košumberk nedaleko Chrudimi. Do dvou let by se mělo otevřít čtvrté zařízení tohoto typu tentokrát nedaleko Brna v obci Pasohlávky se spádovostí především pro pacienty z Jihomoravského kraje.

„Jsme vynikající v akutní péči, ale v následné péči máme rezervy. I tímto projektem dotváříme páteřní síť a přispíváme k tomu, že následná péče bude dostupná,” řekl při pondělní [4.3.] návštěvě místa, kde se Sanatorium Pálava staví, premiér Petr Fiala.

Kalkulace výstavby pálavského sanatoria nyní počítá s celkovými náklady ve výši 784 milionů korun bez daně z přidané hodnoty [DPH]. S úhradou části nákladů pomohou dotace z Národního plánu obnovy [NPO].

Z toho 289 milionů korun představují prostředky EU z Národního plánu obnovy, který naše vláda upravila tak, abychom mohli podpořit projekty, které budou skutečně sloužit občanům,” řekl premiér s připomenutím změn v NPO při převzetí výkonné moci na konci roku 2021.

Už i miliardy z NPO do zdravotnictví jsou problém

Dále uvedl, že již nyní pracuje vedení Jihomoravské zdravotní, což je akciová společnost Jihomoravského kraje transformovaná loni v listopadu z bývalé Thermal Pasohlávky, na zajištění personálu s brněnskou Masarykovou univerzitou. Ta je alma mater Petra Fialy.

Sanatorium Pálava splní potřeby obyvatelům Moravy

Léčebný ústav s plánovaným provozem od ledna 2026 zajistí následnou péči o pacienty po těžkých a kritických stavech v oborech neurologie, neurochirurgie, traumatologie a ortopedie. Nyní se počítá s kapacitou zařízení 214 lůžek a zhruba 150 zaměstnanci.

„Bude sloužit pro neuro-rehabilitaci, jejímž cílem je, aby pacient třeba po cévní mozkové příhodě začal v následné fázi co nejdříve a nejlépe rehabilitovat. Díky tomu se mu vrátí hybnost, nebude mít poruchu řeči, bude se moct vrátit do práce a bude žít nejen dlouhý, ale také kvalitní život,” řekl při pondělním poklepávání základního kamene sanatoria ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

Transplantační centrum v Brně chce do lepšího

Při návštěvě stavby nového moravského sanatoria ministr zdravotnictví zmínil, že kapacita tří léčebně rehabilitačních ústavů v Česku je sice vysoká, ale na Moravě zařízení tohoto typu chybí.

„Jejich kapacita je relativně vysoká, na Moravě takové zařízení ale chybí. A nám jde o provázanost. Jde o to, aby neurochirurgické kliniky měly svoje neuro-rehabilitační zařízení, kam budou pacienty posílat,“ vysvětlil důvody investice.

Po zprovoznění Sanatoria Pálava se navýší kapacita léčebně rehabilitačních ústavu v Česku na více než jeden tisíc lůžek. Což bude dostačující, uvedl ministr.

„Unikátním doplňkem budou místní přírodní zdroje termální sirné vody,” vyzdvihl jednu z předností budoucího sanatoria ministr Válek.

Na zahájení provozu už se chystá i univerzita

Zhotovitelem zařízení je společnost Sanatorium Pálava VCES – SPIE Stangl. Stavební firma začala s přípravou staveniště loni v prosinci, v polovině ledna zahájila výkopové práce. Nyní pracuje na založení stavby. To představuje vyvrtání 75 pilot. Zároveň se pracuje na projektové dokumentaci pro provedení stavby.

Jak zmínil předseda vlády Petr Fiala, na zahájení provozu sanatoria se již chystá i Masarykova univerzita. Ta letos v lednu otevřela certifikovaný neuro-rehabilitační kurz. Jeho absolventi se uplatní i v právě stavěném Sanatoriu Pálava.

Premiér a další politici zahájili stavbu center MOÚ za miliardu korun

V něm má při plném provozu pracovat více než 150 lidí. Určitou nevýhodou je to, že rehabilitační ústav bude stranou veřejného života. Vedení kraje chce místo pro práci zatraktivnit například zajištěním bezplatné dopravy do zařízení pro jeho zaměstnance. Anebo vybudováním služebních bytů.

„Důležité je také finanční ohodnocení. Já jako lékař bych považoval za benefit i to, že pracuji v novém a supermoderním zařízení,” řekl předseda představenstva Jihomoravské zdravotní Martin Pavlík.

Nedaleko sanatoria zřejmě vznikne lázeňský areál

Umístění Sanatoria Pálava doslova v polích nedaleko vodní nádrže Nové Mlýny považuje naopak za velkou výhodu zvlášť pro pacienty ministr zdravotnictví Válek.

„Součástí neuro-rehabilitace jsou i procházky, pohyb. Kde by to pro ně mohlo být lepší než u Pálavy, kde jsou vodní plochy, cyklostezky a příroda,” uvedl.

Poklepání základního stavebního kamene se zúčastnila také starostka Pasohlávek Martina Dominová [Moravané]. Podle jejích slov výstavba ústavu nijak zvlášť život v obci neovlivní. Zdůraznila, že do budoucna může sanatorium ovlivnit zaměstnanost a rozpočet obce.

Nedaleko sanatoria plánuje již několik let vystavit lázeňský areál čínská firma RiseSun. Investiční projekt už se dočkal územního rozhodnutí, do konce roku by měl získat i stavební povolení. Kolem realizace stavby za více než dvě miliardy korun ale panovaly nejasnosti. Za utlumením aktivit projektu částečně stála podle listu The New York Times investiční zdrženlivost Číny v Evropě kvůli válce na Ukrajině. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha [KDU-ČSL] nyní čínský investor ale slibuje, že by měl lázeňský areál přeci jen vystavět. Současně dodal, že i kdyby lázně nevznikly, na provoz sanatoria to nedopadne.

„Tam budou lidé po úrazech mozku, odborníci je tam budou stavět zpátky na nohy. Nebudou tam klienti, kteří by využili lázně,” vysvětlil na pondělním poklepání základního kamene Sanatoria Pálava hejtman Grolich.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here