Onkologicky nemocné v současné době trápí hned dva problémy. Je to jejich snížená imunita, respektive větší riziko vážného onemocnění covid-19. A jsou to zábrany v přístupu k běžné zdravotní péči kvůli epidemii covid-19. Jaká je jejich aktuální situace pro Zdravezpravy.cz přiblížila Šárka Slavíková, zdravotně-sociální pracovnice spolku Amelie, jež se specializuje na pomoc onkologickým pacientům.

„Primárně musím upozornit, že se přímo léčbou nezabýváme, ale zaměřujeme se na psychosociální pomoc onkologicky nemocným. Informace, které máme, komunikujeme s klienty převážně na Lince Amelie a při psychologickém či sociálním poradenství. To znamená, že k otázkám, které nám pokládáte, se dostáváme pouze částečně při řešení jiných témat,“ uvedla na úvod rozhovoru pro Zdravezpravy.cz Šárka Slavíková.

Jak je nyní podle vašich zkušeností zajištěna péče pro onkologické pacienty?

V případě onkologie je léčba relativní pojem a má více součástí. Je to operativa, aplikace akutní onkologické léčby, jako je chemoterapie, biologická léčba, radioterapie, imunoterapie, a tak podobně. Je to i dispenzarizace s nebo bez hormonální léčby, nebo paliativní udržovací léčba. Omezení se v těchto kategoriích liší a řídí se nařízením Ministerstva zdravotnictví ČR a také stanoviskem České onkologické společnosti ČLS JEP.

Dispenzarizace pacientů se nyní částečně odkládá a výsledky nutných vyšetření jsou komunikovány například i po telefonu, aby kvůli nim nebylo v onkologických ambulancích, čekárnách, plno. Dle našich informací většina aplikací akutní onkologické i paliativní léčby probíhá, pokud možno v běžném režimu.

Dostávají se onkologicky nemocní včas na plánované operace a vyšetření?

Některé plánované výkony jsou odloženy. Ať již z důvodu epidemiologické situace v daném zdravotnickém zařízení nebo s ohledem na pacienta. Potřeba mít určitou kapacitu volnou ve velkých nemocnicích, kde se nachází většina Komplexních onkologických center, musela nutně vést k odložení určitých zákroků. Roli sehrává i covid-19 a zkušenosti s nákazou, které jsou zatím spíše malé. Není snadné rozhodnout, zda pacient mnohdy staršího věku a třeba již po absolvované chemoterapii má jít na operaci. Tedy zda, a jak by zvládl případná rizika plynoucí z možné nákazy. Stejně tak, pokud by již nákazu měl. A třeba by o tom nevěděl, a přesto byl operován. Což se může lišit dle toho, který z orgánů by byl operován.

Zaznamenali jste případy, kdy se onkologickým pacientům zhoršil zdravotní stav z důvodu odkladu zdravotní péče, operace?

S tímto přímo zkušenost nemáme. Zaznamenali jsme spíše dílčí potíže v komunikaci. Pacientovi je zrušena nebo odložena operace a on přesně neví, zda má čekat nebo se hlásit u svého onkologa o jiný druh léčby. Míra rizika z odložení a aktuálním rizikem operace při epidemii mu nikdo nevysvětlí. Což u něj způsobí stres, který mu určitě neprospívá.

Kolika pacientů se současné problémy s dostupností péče nyní asi týkají?

To nejsme schopni transparentně zmapovat.

Byly zastaveny i preventivní programy, je i to podle vás problém?

Ano, část preventivních programů byla odložena. Dlouhodobě to udržitelné není a může to později působit jistý přetlak, ale my nejsme schopni toto posoudit.

Co radíte pacientům, kteří se vinou současné situace, dostávají do problémů s odkladem své zdravotní péče?

Na prvním místě aktivní snahu o komunikaci se svým ošetřujícím onkologem. Po telefonu nebo emailu. Onkologie dlouhodobě pracuje s pojmem individualizovaná medicína, tedy tou takzvaně šitou na míru. A zde to platí obzvlášť. Nelze očekávat jasná pravidla, je třeba individuální zhodnocení rizika. Základem je pochopení a domluva.

Jak jsou na tom z hlediska zatížení Komplexní onkologická centra v rámci krajů?

Míra zatížení jednotlivých krajů ať již onkologickou péčí, nebo aktuální pandemií covid-19 je různá. Například kraj Vysočina s nejnižší hustotou zalidnění, nízkým počtem pacientů covid-19, a třeba s nulovým včerejším nárustem [13.4.] a Komplexním onkologickým centrem v nemocnici Jihlava je zcela jinde od již dříve přetíženého centra Fakultní nemocnice Plzeň. Centra, které dlouhodobě saturuje chybějící onkologické centrum v Karlovarském kraji. A nyní přitom musí řešit potíže s nárustem covid-19 od pendlerů v několika okresech. Ano je třeba to řešit, ale ne ukvapeně hodnotit a kritizovat. I zde platí, že je potřebná komunikace mezi ministerstvem zdravotnictví a jeho nařízeními směrem k přímo řízeným fakultním a velkým nemocnicím. A dále mezi vedením fakultních nemocnic a danými Komplexními onkologickými centry v nich.

Daniel Tácha

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here