Europoslanci tlačí na zveřejnění smluv s výrobci vakcín proti covidu-19. Chtějí znát ceny očkovacích látek, ale i to, kdo nese odpovědnost za zpoždění dodávek. Někteří při jednání s eurokomisařkou pro zdravotnictví Stellou Kyriakidisovou upozorňují i na nutnost zavedení evropského očkovacího certifikátu.
Až 2,3 miliardy dávek vakcíny proti covidu od šesti výrobců, které mají zajistit ochranu 450 milionům obyvatel unijních zemí. Tolik očkovacích látek nasmlouvali v minulých měsících zástupci Evropské komise [EK]. Potíž je, že dosud jsou pro použití v členských zemích podmínečně schváleny vakcíny pouze od dvou výrobců – Pfizer/BioNTech a Moderny. Komplikací je i nedodržování objemu plánovaných závozů vakcín do zemí EU. Což se týká i České republiky, která po prohlášení společností Pfizer a BioNTech o omezení dodávek přijde až o 40 procent očekávaných závozů. Dodavatel vakcíny Pfizer a BioNTech Česku dosud ani nesdělil, kolik dávek pošle do země příští týden.
Například Itálie dnes dala pokyn svému právnímu oddělení, aby zvážilo právní kroky, a to včetně žaloby, proti společnosti Pfizer. Důvodem jsou očekávané nižší dodávky vakcíny proti covidu-19. Úřady se obávají, že nebudou mít dostatek přípravků pro druhé kolo očkování.
Europoslanci tlačí na zveřejnění smluv
Nespokojenost se zajištěním vakcín pro EU stoupá. Většina europoslanců se na včerejším [19.1.] jednání shodla, že by měla komise odtajnit všechny detaily nákupů vakcín.
„Proč nejsou všechny informace o těchto nákupech veřejně dostupné, když byly zaplaceny z veřejných peněz?“ ptal se například šéf liberální frakce Dacian Ciološ.
Předseda klubu zelených Philippe Labmerts zase podotkl, že by veřejnost měla znát nejen ceny očkovacích látek, ale i to, kdo bude odpovědný v případě jejich selhání. Zda úřady, či farmaceutické firmy.
„Komise musí transparentně předložit fakta a čísla, kolik vakcín, v jakém časovém horizontu, za jakých podmínek a od kterých výrobců objednala, a doložit na základě jakých kritérií tato rozhodnutí činila,“ uvedl český konzervativní europoslanec Jan Zahradil.
Podle něj je nepřijatelné, aby komise po tlaku z některých zemí upřednostňovala jejich výrobce. To podle něj naznačují nedávné informace německých médií.
Názory europoslanců nejsou zcela jednotné
Jiní politici situaci naopak uklidňovali a zdůraznili, že EU i přes některé potíže zvládne „největší očkovací akci historie“ jenom společně. Jako celek má totiž u výrobců nižší smluvní ceny a lepší přístup k vakcínám.
„Nemůžeme dovolit, aby zdravotnický nacionalismus ohrozil princip spolupráce, s níž jsme rozjeli společnou očkovací strategii,“ varovala šéfka europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová před snahou některých zemí jako Německo či Dánsko pořizovat si další vakcíny mimo společné kontrakty.
Velká část zákonodárců zastává názor, že co nejrychlejší proočkování většiny evropské populace může unii během letošního roku dovolit návrat k běžnému provozu. Zásadní bude podle nich vzájemné uznávání očkovacích potvrzení.
„Ve chvíli, kdy bude vakcína široce dostupná veřejnosti, by vzájemně uznávaný očkovací průkaz pomohl znovu nastartovat ekonomiku, ať již díky možnosti lidí cestovat nebo například obnovením kulturních akcí,“ uvedl český europoslanec Stanislav Polčák z nejpočetnější lidovecké parlamentní skupiny.
CureVac odtajnil smlouvy jako první
Eurokomisařka Kyriakidisová prohlásila, že po německé firmě CureVac, která poslance nechala minulý týden do smlouvy nahlédnout, by mohli následovat i další výrobci.
Schválení dalších očkovacích látek pro unijní trh by podle ní mělo být záležitostí příštích týdnů. Třetí vakcínu od firmy AstraZeneca má Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] doporučit EK ke schválení v posledním lednovém týdnu.
—
Situaci ohledně přístupu k vakcínám před nedávnem kritizovala i Světová zdravotnická organizace [WHO]. Ta uvedla, že svět se v distribuci vakcín proti covidu-19 ocitá na prahu morálního selhání. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval státy a výrobce, aby vakcíny rozdělovali spravedlivěji. V opačném případě podle něj hrozí prodloužení pandemie.
–ČTK/RED–
