Většina těch, kteří prodělali covid, plicní problémy nemá

0
38
plicni_problemy
Foto: Archiv Martina Šterclová

S postupujícím očkováním by plicní problémy měly být u pacientů po covidu-19 méně časté. Pro ZdraveZpravy.cz to řekla předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumoftizeologické společnosti Martina Šterclová.

Podle ní platí, že většinu pacientů s přetrvávajícím plicním postižením po prodělaném covidu-19 představují ti, u kterých mělo onemocnění těžký nebo kritický průběh. Pokud ale pacient měl plicní potíže už před infekcí novým typem koronaviru, pak se může jeho nemoc zhoršit i po covidu-19 s lehčím průběhem.

Setkáváte se s případy poškození plic u pacientů, kteří prodělali covid-19?

Ano, covid-19 je bohužel nemoc, která se ve svém průběhu plic často dotýká a u některých pacientů mohou zejména po covid-19 s těžkým průběhem zůstávat v plicích dlouhodobé změny. Udává se, že těžký až kritický průběh má covid-19 u tří až pěti procenta nakažených osob. Trvalejší změny v oblasti plic se týkají zhruba 30 až 50 procent z nich.

O jaká poškození konkrétně jde?

Charakter změn v plicní tkáni a míra postižení plicních funkcí jsou různorodé. U části takto postižených pacientů převládají změny spíše zánětlivé. S těmi si v mnoha případech dokážeme vhodnou léčbou poradit. U části nemocných se jedná spíše o změny, které mají jizevnatý charakter a které můžou pro svého nositele představovat dlouhodobý zdravotní problém. Setkáváme se ale i s pacienty, kteří již před propuknutím nemoci covid-19 plicní onemocnění měli a v důsledku infekce došlo k jeho zhoršení.

Jak se tyto potíže projevují z hlediska pacienta?

Pacienti, u kterých plicní postižení přetrvává dlouhodobě, přicházejí většinou pro přetrvávající dušnost, která se s odstupem od prodělané infekce nelepší. Protože se jedná převážně o nemocné s těžkým průběhem covid-19, část z nich je od propuštění z nemocnice doma dlouhodobě na kyslíku. Přičemž potřeba kyslíkové léčby v čase neodeznívá.

Kdy je třeba navštívit lékaře

Co je příčina těchto zdravotních potíží?

V důsledku nemoci covid-19 dochází u pacientů k rozvoji výrazné zánětlivé reakce. Je narušena krevní srážlivost, což se projevuje mimo jiné vyšším rizikem rozvoje plicní embolie, u některých nemocných dochází k jizvení plicní tkáně. Souhrn těchto mechanismů ovlivňuje negativně funkci plicní tkáně. A to se u nemocných projeví dušností nebo kašlem.

Které komplikace s plícemi po covidu-19 jsou nejčastější?

Je třeba zdůraznit, že většina osob, která prodělala infekci novým typem koronaviru s lehkým průběhem, žádné plicní komplikace nemá. U nemocných po těžkém průběhu se setkáváme s postižením plicního intersticia, což je za normálních okolností velmi jemná struktura zevně od plicních sklípků. U postižených osob v plicním intersticiu přibývají buňky a jejich produkty včetně vaziva.

Jaké potíže by měly pacienta po covidu přimět k návštěvě pneumologa?

U části nemocných po prodělaném covid-19 se setkáváme s takzvaným postcovidovým syndromem. To je soubor příznaků onemocnění dýchacího traktu a jiných příznaků, které přetrvávají dvanáct a více týdnů po prodělaném onemocnění. Pacienti s převládajícími dechovými obtížemi – zadýchávání, kašel, bolesti na hrudníku – by měli být vyšetřeni v plicní ambulanci. Doporučit lze dále vyšetření u všech osob, které prodělaly zápal plic vyvolaný novým typem koronaviru bez ohledu na to, zda byl pacient léčen ambulantně nebo byl hospitalizován.

Jak se dají plicní obtíže léčit

Jak se tyto potíže léčí? Co může udělat lékař a co sám pacient?

Léčba se odvíjí od charakteru a stupně plicního postižení. Zatímco se zánětlivými změnami si většinou poradit léčebně umíme, jizevnaté změny zůstávají léčebný oříšek. Pacienti po covid-19 s těžkým průběhem obvykle bývají směrováni do plicních ambulancí či postcovidových poraden, kde by měli být sledováni a v případě přetrvávajících obtíží náležitě vyšetřeni. Pokud nemocný s těžkým průběhem na plicní pracoviště při propuštění z nemocnice odeslán nebyl, měl by se určitě sám aktivně objednat.

Kam konkrétně se má postcovidový pacient s plicními problémy obrátit? Na jakého lékaře, na jaké zdravotní zařízení?

Základní diferenciální diagnostika a rozhodnutí, na jaké pracoviště by měl být pacient odeslán, patří nepochybně do rukou praktického lékaře. Převládají-li dechové obtíže, jistě není chybou obrátit se na jakoukoli plicní ambulanci.

Lidé, kteří prodělali covid, vyhledávají plicní lékaře

Byť už ta otázka zazněla, znovu se zeptám, jak plicní problémy po covidu léčíte?

Léčba se odvíjí od charakteru a míry postižení. Ke každému nemocnému je třeba přistupovat individuálně a posoudit, z jaké terapie by nejvíce profitoval. Obecně lze říct, že část nemocných s postižením plicního intersticia po covid-19 profituje z léčby systémově podávanými kortikosteroidy, u části pacientů rizika tohoto postupu mohou převyšovat potenciální benefit. Všichni pacienti po prodělaném covid-19 s těžkým průběhem by měli absolvovat plicní rehabilitaci, v návaznosti na hospitalizaci lze zvažovat i lázeňskou léčbu.

Očkování věci pomůže

Obecně – očekáváte, že budou plicní problémy v čase s počtem lidí, kteří onemocní covidem-19, narůstat?

Lze předpokládat, že s proočkovaností populace klesnou počty nemocných s těžkým průběhem onemocnění a tím by měl klesnout počet osob s plicními komplikacemi po prodělaném covid-19. Očkování je doporučeno jednoznačně všem nemocným s rizikovými faktory pro těžký průběh covid-19 a osobám s preexistujícím plicním onemocněním, protože snižuje riziko vážného průběhu případné infekce a dalších komplikací v oblasti plic.

Daniel Tácha

MUDr. Martina Šterclová, Ph.D. je lékařka Pneumologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Věnuje se dlouhodobě problematice intersticiálních plicních procesů a je předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumoftizeologické společnosti.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here