Zdravotnictví půjde příští rok do červených čísel

0
1320
zdravotnictvi
Foto: Pixabay.com

Úhrady za zdravotní péčí v roce 2023 porostou ne o čtyři, ale o osm procent a pojišťovny budou hospodařit se záporným výsledkem. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví s argumentem, že tím stabilizuje zdravotnictví.

Zdravotní pojišťovny půjdou podle aktuální ekonomické predikce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] zveřejněné v návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2023 v hospodaření do záporných čísel. Podle ní mají náklady veřejného zdravotního pojištění v příštím roce dosáhnout 471,7 miliardy korun. Z toho 453,8 miliardy půjdou na zdravotní péči, zbývajících 17,9 miliardy na provoz a preventivní fond zdravotních pojišťoven.

Oproti tomu příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2023 mají podle aktuální ministerské predikce dosáhnout 464,6 miliardy korun. Tedy o 7,1 miliardy korun méně, než činí jejich plánované výdaje. Deficit pojišťovny podle ministerstva vyrovnají ze svých rezerv.

Náklady na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění [v mld. Kč]
Celkem 2022 Celkem 2023 Rozdíl
Celkem na zdravotní péči 425,275 453,788 28,513
Na ambulantní péči 113,506 121,304 7,798
Na lůžkovou péči 239,600 259,498 19,898
Náklady na centrové léky a genové terapie 27,604 32,022 4,418
Náklady na lékárny, léky na recept a zdravotnické prostředky 53,189 55,440 2,251

[Zdroj: Návrh úhradové vyhlášky]

Meziročně náklady na zdravotní služby vzrostou celkově o 6,7 procenta, tedy zhruba o 28,5 miliardy korun. Se 3,4 miliardy korun se příští rok počítá n zvládání epidemie covidu.

Výsledky dohodovacího řízení vzaly za své

Výsledky dohodovacího řízení zástupců 14 segmentů zdravotní péče tak, jak vyplývá z úhradové vyhlášky, vzaly za své. V prvním letošním pololetí se poskytovatelé zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami dohodli na čtyřprocentním nárůstu úhrad pro rok 2023. Dohodu uzavřelo deset z nich.

„Dohoda nebyla uzavřena v segmentech poskytovatelů mimolůžkových ambulantních specializovaných služeb, poskytovatelů mimolůžkových laboratorních a radiologických služeb, poskytovatelů následné lůžkové péče a poskytovatelů akutní lůžkové péče,“ uvedlo v materiálu ministerstvo.

Částečně se dohodly zdravotnické záchranné služby a přeprava pacientů. V závěru dohodovacího řízení došlo na vetování dohody pro gynekologii.

Zeman trvá na svém. Krácení státních pojištěnců je tupý škrt

 

Jenže podle aktuální úhradové vyhlášky porostou úhrady ve zdravotnictví v roce 2023 o osm procent, tedy o jednou tolik, než se dohodli zástupci deseti segmentů zdravotní péče. Peníze poskytovatelům ministerstvo zdravotnictví navýšilo, jak uvádí v návrhu úhradové vyhlášky, s ohledem na zvýšený odhad příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2023 o pět miliard korun.

„Od doby dohodovacího řízení tak odhad výše příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2023 narostl asi o pět miliard korun. Z těchto důvodů, které ovlivňují jak příjmovou stranu pojišťoven, tak nákladovou stranu poskytovatelů, se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ve veřejném zájmu stabilizace zdravotnictví zasáhnout do uzavřených dohod a navýšit celkový růst úhrad z původních čtyř procent na nových osm procent,“ píše se v dokumentu.

NKÚ: Zdravotnictví hrozí platební neschopnost

Pro segment akutní lůžkové péče bude růst o osm procent, v segmentu následné péče o deset procent.

Zdravotní pojišťovny půjdou příští rok do minusu

Před navýšením úhrad za zdravotní péči o více než pět procent varovali před několika týdny zástupci oborových zdravotních pojišťoven sdružených ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Ve společném prohlášení uvedli, že hospodaření v roce 2023 finančně zvládnou, pokud bude růst úhrad pod dohodnutých pět procent.

Pro rok 2023 bude ale potřeba disciplína a odolání tlakům na zvyšování úhrad nad dohodnuté limity v rozmezí čtyř až pěti procent. Na ty už prostředky nemáme. Nemocnice proto budou muset v příštím roce také využít své zisky z minulých let,“ uvedli zástupci SZP ČR koncem srpna.

Pojišťovny odmítly raketový růst úhrad

Upozornili, že zdravotní pojišťovny letošní rok ustojí jen díky svým rezervám na fondech. A současně připomněli krok vlády na snížení plateb za státní zdravotní pojištěnce na loňskou úroveň úhrad. Čímž rozpočty pojišťovny letos přišly o 14 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví při přijetí takového kroku přitom opakovaně uvádělo, že takové ponížení příjmu pojišťoven zdravotnictví neohrozí.

Úhrady ve zdravotnictví v roce 2023

Úhrady za poskytnutou zdravotní péči vycházejí obvykle ze srovnání s předchozím obdobím a jeho navýšením o určité procento. Pro rok 2023 je tímto referenčním rokem období roku 2021 s výjimkou oblasti akutní lůžkové péče. U ní se bude stav porovnávat s rokem 2019.

„Pro příští rok by to znamenalo, že referenčním obdobím by byl covidový rok 2021, který stále byl v mnoha ohledech u poskytovatelů akutní lůžkové péče výjimečný a není vhodné ho brát v tomto segmentu jako referenci,“ vysvětlilo ministerstvo.

Příjmy veřejného zdravotního pojištění tvoří vybrané pojistné od zaměstnavatelů, zaměstnanců a podnikatelů. Stát platí za své pojištěnce měsíční částku, v příštím roce by to mělo být 1 900 korun. To je za rok asi 123 miliard korun. V dalších letech se bude platba automaticky valorizovat nebo zůstávat stejná podle ekonomického vývoje.

Poslanci schválili nižší platby za státní pojištěnce

Státními pojištěnci jsou senioři, děti, studenti, nezaměstnaní, vězni, azylanti a další. Celkově jde o 5,9 milionu osob. Přestože do systému veřejného zdravotního pojištění za ně stát odvádí jen něco přes třetinu celkových příjmů, nákladů spotřebují většinu. Náklady zdravotního pojištění mezi roky 2000 a 2020 strmě vzrostly i v důsledku úhrady nových drahých léčiv, to téměř čtyřnásobně. Pro letošní rok se na centrové léky počítá s asi 27 miliardami korun, příští rok bude částka ještě o 4,4 miliardy korun vyšší.

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here