Necelých 127 tisíc [126 747] pacientů loni v ČR podstoupilo takzvanou centrovou léčbu. Oproti roku 2010 stoupl počet těchto pacientů o 90 tisíc. Roční náklady na léčbu jednoho takového pacienta činily v roce 2022 v průměru 260 tisíc korun.
Léčbou v takzvaných specializovaných centrech procházejí zejména pacienti, kteří trpí neurologickými, oftalmologickými a onkologickými nemocemi. Významné je využití centrové léčby v revmatologii, hematoonkologii i v dalších oblastech medicíny. Každý rok přibývá v centrové terapii deset až 15 procent nových pacientů. Za poslední tři roky činí podíl unikátních pacientů v jednotlivých terapeutických oblastech, které centrová léčba pokrývá, 57 procent.
Údaje vyplývají z analýzy společnosti EY na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. Studii EY vypracovala v rámci projektu Inovace pro Život II. Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
„Trend postupného nárůstu narušila epidemie covidu. Během ní došlo k poddiagnostikování pacientů. To vedlo ke skokovému nárůstu pacientů v roce 2023 o 19,17 %,“ uvádí studie.
Vůbec nejvíce pacientů léčených ve specializovaných centrech, z nichž mnohá vznikla už v 90. letech minulého století, se loni rekrutovalo z kategorie neurologických onemocnění. Těch bylo 24 tisíc. Sem patří nemoci, jako jsou například roztroušená skleróza, migréna, Parkinsonova nemoc či narkolepsie.
Centrovou léčbu v nákladech vedou onkologické nemoci
Druhá nejpočetnější skupina pacientů s podávanou centrovou léčbou připadá na oblast oftalmologie, těchto pacientů bylo loni téměř 23 tisíc. V jejich případě centra nabízejí prevenci, diagnostiku, a především pak léčbu onemocnění očí a poruch zraku. Tento segment péče léčí často i pacienty s vysokým krevním tlakem a diabetem. Řeší zánětlivé oční nemoci, úrazy očí a nádory očního aparátu.
Dalších 21 tisíc pacientů s centrovou léčbou připadá na onkologii. Často jde o pacienty s nádory prostaty, tlustého střeva a konečníku, kůže nebo plic. Onkologičtí pacienti se na nákladech na centrovou léčbu podílejí 27 procenty.
„Co si můžete přát, je nemít centrovou léčbu,“ říká Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS, z jehož dat studie EY vychází.
Podle něj, je-li řeč o penězích a nákladech na centrovou léčbu, vždy platí, že nejvíce peníze ušetří prevence.
„Jediná možnost je zachytávat ta onemocnění včas. A je-li například nádor v onkologii zachycen pozdě, je centrová léčba jistá, ale možnosti na přežití nižší,” vysvětluje Dušek s tím, že je potřeba prevenci “masivně podporovat”.
Jeho slova tak odpovídají aktuální politice Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] nově navrhl zrušit rezervní fond zdravotních pojišťoven, založit nový fond obecně prospěšných činností, ze kterého by šly peníze na zvyšování kvality českého zdravotnictví. Například na vzdělávání lékařů a ÚZIS. Současně by se navýšily objemy peněz ve fondech prevence, z nichž pojišťovny svým klientům hradí zdraví prospěšné aktivity vedoucí ke zdravotní prevenci.
Náklady na centrovou léčbu
Loňské odhadované náklady vydané na centrovou léčbu dosáhly podle studie necelých osm procent celkových výdajů zdravotního systému. Přesněji šlo zhruba o 32 miliard korun z celkem 460 miliard korun, se kterými zdravotní pojišťovny loni hospodařily. Za posledních deset let jde o 3,2procentní nárůst.
„Nové léky tlačí náklady nahoru. Ale celkově ta jednotková cena stagnuje,“ říká Dušek.
Jeho slova potvrzuje výkonný ředitel AIFP David Kolář: „Náklady se nám zastropovaly, i když rostou počty pacientů. Důvodem jsou klesající ceny terapií,“ vysvětlil.
To však neznamená, že by náklady na centrovou léčbu nerostly. Naopak rostou spolu s tím, jak rostou počty pacientů a na trh přicházejí moderní léčiva. Centrovou léčbu jako jednu z nejrychleji rostoucích oblastí medicíny z hlediska financí zmiňují zdravotní pojišťovny.
„U centrových léčiv VZP ČR zaznamenává v posledních letech prudký nárůst nákladů. Zatímco v roce 2018 představovaly zhruba deset miliard korun, o pět let později už to byl dvojnásobek,“ říká náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Ministr Válek dál trvá na převzetí rezervních fondů pojišťoven
Podle něj rychlé tempo růstu nákladů v centrové zdravotní péči souvisí s významným pokrokem v medicíně. To v oblasti genové terapie, personalizované medicíně i u přípravků na vzácná onemocnění. A vývoj jde stále rychle dopředu.
„V blízké budoucnosti bude nezbytné řešit otázku udržitelnosti a stability objemu finančních prostředků s ohledem na zajištění nejmodernější terapie z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ dodává.
Jaké jsou náklady na jednoho „centrového pacienta“
David Kolář zdůrazňuje, že s růstem objemu centrové léčby a generifikací léčiv dochází ke snižování nákladů na jednotlivého pacienta v centrech. V roce 2022 se pohybovaly v průměru na úrovni 259 tisíc korun na jednoho pacienta ročně.
„Oproti roku 2010 se jedná o pokles o jedenáct procent. To je pokles o 30 tisíc korun,“ přiblížil Kolář.
Co se týče budoucího vývoje, dodává, že řešením je vyjmutí některých centrových léčiv výhradně z center. A dále pak nové modely ohodnocení těchto léků ze strany zdravotních pojišťoven. Mezi ně patří například nové risk-sharingové platební modely.
Zejména zdravotní pojišťovny totiž dokáží efektivně vyjednávat o cenách s výrobci léčiv. Což potvrzuje i náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle odborníků se v případě centrové léčby střetává “příroda” s tržním prostředím. Z jedné strany do systému vstupují pacienti, jejich počty ukazují vývoj nemocnosti v populaci. Z druhé strany do něj vstupuje vývoj a obchod s novými léčivy. Klíčovou roli v něm tak hrají zdravotní pojišťovny právě při jednáních o cenách.
Aktuálně se ve specializovaných pracovištích podává bezmála 300 takových léků a další čekají na schválení. Mnohdy jde o přípravky i za stovky milionů korun.
–DNA–
