Krizi v pediatrii neřeší odchod dítěte k lékaři pro dospělé

0
394
pediatrii
Ilustrační foto: Pixabay.com

Řešení personální krize v praktické pediatrii nespočívá ve snižování věku dětí, kdy by přecházely k praktikovi pro dospělé. Tvrdí předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková. Vyjadřuje se i k péči o malé běžence.

Praktičtí lékaři pro děti a dorost v českém zdravotnictví podle Šebkové chybí dlouhé roky. Sama tuto dobu odhaduje na dvacet let.

„Bohužel to dopadlo tak, že před pěti lety nám zrušili obor a my jsme se po pěti letech dostali do totální personální krize, kdy během posledních několika let ubylo 200 ordinací,“ vysvětlila v podcastu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra [ZP MV ČR] Zdraví v kostce Alena Šebková.

Podle ředitelky zdravotnického úseku pojišťovny Zdeňky Salcman Kučerové spočívá potíž právě v nastavení postgraduálního vzdělávání mladých lékařů.

„Tím, že došlo ke sloučení specializačního vzdělávání pro dětské praktiky a nemocniční pediatry, a jakkoliv to vypadalo logicky, se zkomplikoval vstup mladých lékařů do reálné praxe praktického lékaře pro děti a dorost,“ uvedla Salcman Kučerová.

Podle ní tkví potenciál lékařů, kteří by kritickou situaci v některých lokalitách vyřešili, v nemocnicích. Což v aktuálním podcastu ZdraveZpravy.cz zmiňuje i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten v něm mimo jiné právě říká, že uvažuje o tom, že by lékaři z nemocnic vypomáhali v terénu.

Ukrajinu napadl blázen. Musíme pomoci, říká ministr Válek

Salcman Kučerová pak upozorňuje na to, že stát již i připravuje nové pobídky, které mají zvýšit atraktivitu povolání dětského lékaře. Samotné pojišťovny by pak dle ní mohly podpořit mobilní ordinace, dopravu pacientů do ordinací. Anebo více dotovat konzultace zdravotního stavu pacienta na dálku u lékařů z větších měst.

Řešení se v pediatrii hledá roky, jde to čím dál hůře

Další nepotěšující zprávou pak je, že podle Aleny Šebková v Česku v následujících dvou až třech letech kvůli nedostatečné mezigenerační obměně lékařů v praktické pediatrii ubyde vyšší rychlostí. Mnoho z dětských lékařů je totiž ve vyšším důchodovém věku a současný nápor, který navíc umocňuje uprchlická krize z Ukrajiny, jejich rozhodnutí odebrat se do penze jenom urychlí.

„S ministerstvem se snažíme řešit, jakým způsobem dostat lékaře do primární péče,“ říká dětská lékařka.

Upozorňuje, že řešení ale nemá jít rozhodně na úkor kvality poskytované lékařské péče pro dětské pacienty. Na mysli má uvolnění kapacit ambulantních pediatrů tím, že by děti přecházely dříve k praktickému lékaři pro dospělé.

„Zásadně nesouhlasím s tím, co se objevuje, zatím ne příliš oficiálně, že by se snižovala věková hranice péče o dítě a že by děti chodily od 10 až 12 let k dospělému praktikovi,“ upozornila Alena Šebková.

Dětský lékař skončil, dítě nad 14 let lze vzít k dospělému

Podle ní s tím ani ona ani její odborná společnost nemůže souhlasit už kvůli tomu, že péče o dětského pacienta je oproti dospělému pacientovi zkrátka jiná.

Navíc dodává, že většina praktiků pro dospělé má dostatek své práce. Najít správné a rychlé řešení tak nebude podle ní vůbec jednoduché.

„Musíme najít rychlý postup, jak dostat do pediatrie více mladých kolegů. Mluvíme o tom několik let a bohužel zatím jsme se nedostali k nějakému řešení, naopak jde to čím dál tím hůř,“ shrnuje situaci Alena Šebková.

Odmítání očkování není namístě, aktuálně právě naopak

V současné uprchlické vlně se ukazuje, že česká populace nemusí mít vážné obavy z šíření epidemie některých infekčních nemocí. Alespoň těch, proti kterým se u nás očkuje takzvanou hexavakcínou [záškrt, tetanus, černý kašel, žloutenka typu B, dětská obrna a onemocnění způsobených bakterií Haemophilus influenzae typu B, pozn. red.].

„Naše děti jsou ještě pořád velmi dobře proočkované,“ říká Šebková.

Připouští ale, že problém by mohl nastat u spalniček, protože právě toto očkování české matky u svých dětí v minulých letech velmi často odmítaly. Což vyvolalo i lokální epidemie spalniček v některých regionech.

„Osobně si nemyslím, že se máme obávat epidemie. Děti, které k nám přicházejí kontrolujeme a očkování doplňujeme,“ říká.

TBC a spalničky nejsou jediné infekční riziko z Ukrajiny

Připouští, že všechny příchozí dětské pacienty do ordinací lékaři ale jistě nedostanou. Určitě je dle ní třeba myslet i na tuberkulózu a sledovat vývoj počtů nakažených. Zatím u nás nedošlo k masivnímu nárůstu nakažených, ubezpečuje veřejnost lékařka. Což dokládá i skutečnost, že Česko stále nesplňuje podmínky pro plošné očkovaní proti tuberkulóze.

„Primárně by měly být zodpovědné naše maminky a nechat očkovat své děti, a pak se nemusíme obávat nějakých velkých dramat,“ shrnuje závěrem dětská lékařka.

Veronika Táchová/ČTK

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here