Za chybějícími antibiotiky nestojí vlna respiračních nemocí, na ty totiž lékaři antibiotika obvykle nepředepisují. „Jde o dominový efekt, kdy vypadlo základní antibiotikum,“ uvedl v pořadu České televize šéf praktiků Petr Šonka.
V neustálých výpadcích a nedostupnosti antibiotik v Česku spatřuje předseda Sdružení praktických lékařů [SPL ČR] Petr Šonka hlavně léčebný problém.
„Je to problém i medicínský, neléčíme tím, čím je potřeba,“ uvedl v dnešním [8.1.] diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce [OVM] šéf českých praktiků.
Jelikož pacientům lékaři nepředepisují pro ně ta nejvhodnější antibiotika, ale ta, která jsou momentálně dostupná na trhu, tak nejenže nemohou sáhnout po nejvhodnější léčbě, ale současně s užitím například širokospektrého antibiotika podporují i antibiotickou rezistenci.
S již několik měsíců trvajícími výpadky léků, především zmiňovaných antibiotik souvisí i další potíž v ordinacích praktických lékařů. Téměř denně totiž kvůli jejich nedostupnosti zdravotníci tráví čas obvoláváním okolních lékáren, aby zjistili, který druh antibiotika je v nich momentálně dostupný a mohou ho pacientům předepsat.
„To je velká komplikace, která nás zdržuje,“ říká Šonka s tím, že situace je složitá pro ně stejně jako pro kolegy v lékárnách.
Výpadky antibiotik s respiračními nemocemi nesouvisí
Podle názoru většiny praktiků není uživatelsky přívětivý ani seznam vedený Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL], ve kterém mohou sledovat dostupnost, respektive nedostupnost daných léčiv. Petr Šonka nevidí jednoznačnou souvislost výpadků antibiotik se současnou vlnou respiračních nemocí, jak často uvádějí oficiální autority, když vysvětlují, proč v Česku chybí léky. Antibiotika totiž lékaři předepisují většinou pacientům s bakteriální infekcí, nikoli virovými onemocněními.
„Takové epidemie jsme zažívali i v minulosti a zvládali jsme je,“ uvedl s tím, že se s takovými vlnami respiračních nemocí musíme naučit zkrátka znovu žít.
Zmírnit každoroční šíření virových onemocnění by podle něj pomohla větší otevřenost české společnosti k očkování proti chřipce. Proočkovanost proti ní v roce 2010 se pohybovala kolem 4,5 procenta. V roce 2013 kolem pěti procent a v roce 2021 se o něco zvýšila, ale na pouhých 7,5 procenta. O očkování proti chřipkovým virům nemají v Česku přitom zájem ani samotní zdravotníci. Ti ho mají stejně jako například senioři v plných úhradách od zdravotních pojišťoven. Proočkovanost u nich dosahuje 20 procent.
MZ ČR vidí řešení v legislativní úpravě
Situace na tuzemském lékovém trhu je vážná i podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09]. Lidé podle něj musejí počítat s tím, že dostupnost léků v Česku zůstane složitá po celý letošek. To kvůli tomu, že farma firmy plánují výrobu léků s předstihem jednoho až dvou let. Alespoň mírné zlepšení pak očekává s příchodem jarních měsíců.
„Budeme bojovat s nedostatkem léků do května,“ řekl v pořadu ČT ministr Válek.
Česká republika má podle něj oproti jiným evropským státům tu výhodu, že se jí loni podařilo schválit zákon, který resortu dovoluje nakupovat potřebné léky také v mimoevropských státech. Poptávat je tak plánuje resort ve Spojených státech, Kanadě a některých asijských regionech.
„Zákon umožňuje léky nakoupit a dovézt do České republiky,“ uvedl s tím, že zdravotní pojišťovny pak dovolí i takové léky pacientům zaplatit.
Podle místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví Karly Maříkové [SPD] se měla situace s léky v Česku řešit již dříve. Za vyšší poptávkou podle ní stojí i příchod dnes téměř půl milionu uprchlíků z Ukrajiny i to, že Česko odesílá některé léčivé přípravky přímo na Ukrajinu.
„Máme tady lidi z Ukrajiny a vývoz léků na Ukrajinu,“ uvedla k tématu poslankyně SPD.
Pro lékárníky nejsou výpadky léků žádnou novinkou
S nelehkým letošním obdobím už jsou smíření i lékárníci, kteří s pacienty chybějící léky v podstatě řeší každý den. Ať už jde o léky na předpis, nebo ty volně prodejné. Ani těm se totiž podle jejich zkušeností výpadky nevyhýbají.
„Jsme na to připraveni, a i na to, co se dělo v posledních letech,“ řekl k situaci prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs.
Němci stáhnou chybějící léky z ostatních zemí. Prostě je přeplatí
Již několik měsíců se lékárníci potýkají s objednáváním léků. Jde především o zmiňovaná antibiotika. V objednávkovém systému na ně často doslova číhají. Aleš Krebs potvrdil i neustálé konzultace s ordinacemi praktických lékařů. Konzultace o tom, jaký přípravek je právě dostupný a v jakém množství, aby ho mohli pacientům lékaři předepsat a lékárníci poté skutečně vydat. Pro představu zmínil, že konkrétně u antibiotik mají nyní v lednu takové výdeje, jaké byly v dobách před covidem za celou sezonu respiračních nemocí.
„Nedostatek se týká nyní hlavně antibiotik,“ potvrdil šéf lékárníků.
Zlepšení situace na lékovém trhu si ministr Válek slibuje od chystané novely zákona o léčivech. Ta aktuálně míří do vnějšího připomínkového řízení. Zdravotníkům by měla přinést lepší přehled o zásobách a dostupnosti některých lékových skupin na tuzemském trhu. K jednání do Poslanecké sněmovny podle Válka novela dorazí nejpozději do června. V platnost vejde k 1. lednu 2024. Už nyní podoba novely ale sklízí mnoho kritiky. Zejména pak od výrobců léčiv.
„Asociace varuje, že návrh, který klade další nákladné povinnosti na výrobce dodávající již nyní jedny z nejlevnějších léků v Evropě, povede naopak k vícero a déletrvajícím výpadkům. A tak povede k akceleraci ukončování obchodování některých léků ve skupinách, které již dnes nejsou konkurenceschopné,“ uvedli nedávno například zástupci České asociace farmaceutických firem [ČAFF].
Veronika Táchová
Globalizace má jistě výhody pro výrobce, nízké náklady a vysoké zisky a s tím ovšem i nevýhody pro zákazníky, neboť koncentrace výroby vede v případě výpadku jednotlivých supervýrobců ke globálnímu kolapsu zásobování. Vidíme to opakovaně u čipů, zdravotnického materiálu a teď i u léků. Všichni to víme, nikdo to nevyřeší, kapitál je již všemocný a národní státy bezmocné. Rubikon byl překročen, hurá zpátky do středověku!