Pharmacy Care–Beyond the Pandemic, tak se jmenoval druhý ročník [10. 3 2021] konference Evropské federace lékárenských sítí [EFPC]. Lékárníci a další zdravotničtí odborníci na ní shrnuli rok s covidem v lékárnách. Věnovali se také obchodu s léky, vakcinaci proti covid a tomu, co se při krizi ukázalo jako přínosné a co nikoli.

Oproti loňské konferenci EFPC se ta letošní uskutečnila online formou. Vysílala se z Prahy a Bukurešti, hlavního města Rumunska, jehož Asociace farmaceutických distributorů a síťových lékáren [ADRFR] se stala členem EFPC koncem roku 2019. Konferenci sledovalo takřka půl tisíce profesionálů z lékárenského byznysu z celé Evropy.

Jako první na konferenci vystoupil někdejší náměstek ministra zdravotnictví, exministr zdravotnictví, exporadce premiéra a současný poradce prezidenta Miloše Zemana epidemiolog Roman Prymula. Ve svém vystoupení se soustředil na účinnost u nás i ve světě užívaných vakcín proti covidu.

„Aktuálně jsme v půlce průběhu pandemie. Jedním z jejích hlavních řešení je vakcinace. Problém ale je, že všechny státy čelí nepřesným informacím, které se o vakcínách šíří mezi obyvatelstvem. To platí i pro Českou republiku, v níž má mnoho lidí pocit, že nebezpečné jsou vakcíny, ale ne nemoc covid,“ řekl v úvodu svého příspěvku.

Co se týče samotných vakcín, odhaduje pak, že ze všech aktuálně vyvíjených a testovaných vakcín [cca 150 látek, pozn. red.] uspěje maximálně dvacítka. Dále se věnoval účinnosti jednotlivých typů vakcín od různých výrobců, včetně jejich působení na mutace viru.

JAMA: Jaká vakcína proti covidu je nejlepší, ptají se lidé

 

Zmínil účinnost vakcín po první a druhé dávce. V této souvislosti například uvedl, že některé z vakcín čínských výrobců jsou velmi úspěšné, praxe však ukazuje, že u některých z nich by bylo užitečné aplikovat je dvakrát do roka. Vyjádřil se dále k očkování dětí, s nímž má již určité zkušenosti Izrael.

„Data v této oblasti stále chybějí, ale troufám si říci, že dříve či později bude na pořadu dne i očkování dětí,“ řekl.

Část jeho vystoupení zabrala prezentace vakcíny americké společnosti Novavax, na jejíž produkci se prostřednictvím výrobního závodu v Bohumili u Jevan bude podílet i Česká republika. Dodejme, že to byl právě Roman Prymula, který coby ještě jako ministr zdravotnictví spolu s premiérem Andrejem Babišem [ANO] dojednával výrobu vakcíny Novavax na českém území.

Lékárny sehrály při vlně covidu klíčovou roli

Na vystoupení epidemiologa Prymuly navázal předseda výkonného výboru EFPC, šéf české Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APLS] a generální ředitel Česká lékárna holding [Dr.Max] Daniel Horák [na fotografii vlevo, pozn. red.]. Ve svém vystoupení se věnoval hlavně dopadům covidové krize na chod lékáren, jejich významu v době epidemie a dopadům krize na obchod s léky.

„Začal bych tím, že před rokem, v době nástupu covidu, Česká republika díky bezpečnostním opatřením dosáhla velice dobrých výsledků. To ale neplatí nyní, kdy patříme k zemím nejvíce postiženým covidem,“ uvedl svůj příspěvek.

Zdůraznil, že zejména loni lékárny sehrály klíčovou roli ve vztahu k veřejnosti. Zatímco provoz svých ordinací omezilo mnoho praktiků a ambulantních specialistů, lékárny zůstaly a zůstávají i nadále otevřeny.

Dr.Max obnovil provoz lékárny v uzavřeném Uničově

„Zde je třeba zdůraznit, že lékárny a lékárnici v této zkoušce navýsost obstály už jen tím, že byly a stále jsou velice bezpečnými místy,“ zdůraznil s tím, že to se neobešlo bez nemalých investic do testování lékárníků a vybavení lékáren bezpečnostními prvky, jako jsou například ochranná plexiskla.

Dr.Max odhaduje své náklady na krizi až na 150 milionů

„Ukázalo se, že jsme schopni velice efektivně pracovat. Problém byl ale v tom, že se rozcházely názory odborníků i nařízení a doporučení úřadů. Co se doporučilo ráno, neplatilo večer,“ dodal.

Lékárníci stále nemají dostatek ochranných pomůcek

Jako příklad fatálního selhání zmínil několikatýdenní zákaz prodeje a nákupu ochranných zdravotnických prostředků s výjimkou státních úřadů, který de facto zboural trh s ochrannými pomůckami. Což ve výsledku prodloužilo jejich nedostatek. Diskutabilní bylo i zastropování cen ochranných pomůcek, lékárny je totiž předtím často koupily za vyšší ceny.

Covid zacvičil i s prodejem léků v lékárnách

„Došlo k silným výkyvům u prodejů volně prodejných léků i léků na předpis. Lidé byli doma, nechodili k lékařům, lékaři léky nepředepisovali, nebo se pro změnu lidé zase léky předzásobovali. To všechno významně ovlivnilo prodeje,“ pokračoval Daniel Horák.

Jeho slova potvrzují i statistiky. Podle dat analytické společnosti IQVIA například předzásobení léky domácnostmi silně ovlivnilo trh ve druhém kvartálu, kdy došlo k silnému propadu prodejů léků.

Léků i doplňků stravy se loni v ČR prodalo za 97 mld. Kč

To vše se dělo za situace, kdy u některých léků kvůli dříve zvýšenému zájmu vzrostl jejich prodej až o stovky procent.

„Klasickým příkladem byl například Paralen, který se v jednu chvíli stal vysoce nedostatkovým zbožím,“ řekl předseda EFPC.

SÚKL potvrdil nedostatek léků obsahujících paracetamol

U léků na předpis podle něj velice pozitivní roli sehrála elektronická preskripce, která pomohla obchod s léky udržet na přijatelné úrovni. Připomněl, že to byly právě lékárenské sítě, které od začátku projekt eReceptu podporovaly a přispěly k jeho zavedení v ČR. Podle Horáka se také osvědčila rezervace léků přes internet. I přesto podle něj v oblasti digitalizace a zejména elektronické preskripce má Česká republika stále co dohánět.

„Zde nejsme úplně na špici. Je to dáno tím, že eRecept u nás začal ne zcela bez problémů fungovat teprve v letech 2016 a 2017. Což není zase tak dlouhá doba, a projevuje se to zejména na straně lékařů a státních institucí, u nichž vykazuje elektronická preskripce stále určité rezervy,“ uvedl.

Zároveň dodal, že přes všechny potíže přestály lékárny první covidový rok z ekonomického hlediska bez zásadních problémů. I když ustoupily prodeje některého zboží, jako třeba dermokosmetika, jiný sortiment se na druhou stranu stal hitem. V této souvislosti zmínil Horák například roušky, respirátory a v poslední době antigenní rychlotesty.

Tržby za léky na předpis byly loni nejvyšší v nemocnicích

Online prodej loni vzrostl o stovky procent

Podle Daniela Horáka loňský rok ukázal význam online prodeje u lékáren. Na konferenci EFPC ovšem řekl, že jakkoli online prodeje covid akceleroval, praxe ukazuje, že lidé se, pokud mohou, do kamenných lékáren rádi vracejí. Kamenné lékárny mají podle něj na trhu stále své nezastupitelné místo.

[V této souvislosti za ZdraveZpravy.cz dodejme, že aktuální praxe i u těch nejzavedenějších online lékáren, například Pilulka.cz, ukazuje i na klamavé obchodní praktiky, kdy ty bez zřetelného oznámení nabízejí zboží, jež nemají k dispozici [respirátory a roušky]. To je, že nechají klienty toto zboží na svých stránkách objednat, za zboží zaplatit, ale zboží jim pak nedodají v avizovaném termínu a dodání zboží několikrát po sobě odsouvají. Čímž dostávají klienty do obtížných situací. Jako problematický označují zákazníci i poplatek za vyzvednutí zboží v lékárně. Například u zmíněné Pilulky jde o částku 29 Kč].

Na závěr svého vystoupení Daniel Horák vyjádřil pochybnost, zda jsou lékárny vhodným místem pro vakcinaci proti covidu. Jednak je v nich velký pohyb lidí a jednak řada z nich nemá dostatek vhodného prostoru. A tak je podle Horáka očkování v lékárnách spíše otázka budoucnosti. Obdobně se vyjádřil i u testování na covid v lékárnách.

Dále vyzdvihl význam telemedicíny a důležitost soběstačnosti jak v produkci léků, tak ochranných zdravotnických prostředků. Dotkl se i online výdejů léků na předpis. To se za koronakrize ukázalo jako přínosné, ovšem s tím, že je podle jeho slov nutné přesně nastavit podmínky takového výdeje.

Co dál zaznělo na konferenci

Na konferenci EFPC dále vystoupil člen výkonného výboru EFPC Sebastian Ring. Ten potvrdil, že nezastupitelnou roli při nástupu covidu sehráli lékárníci i v ostatních zemích Evropy. Na jeho prezentaci navázal místopředseda rumunského parlamentu a člen výkonného výboru Světové zdravotnické organizace [WHO] Alexandru Rafila. Dle něj covid ukázal na rozdílnost jednotlivých zdravotnických systémů v EU a nutnosti jejich posílení.

EU pro zdraví má poloviční rozpočet, než se počítalo

Další z vystupujících, generální ředitelka Evropské federace farmaceutického průmyslu a sdružení [EFPIA] Nathalie Moll, ve svém příspěvku zmapovala úzká hrdla, kvůli kterým dochází na trhu k výpadkům léčiv. Konstatovala, že dosud chybí v rámci EU shoda na tom, jak výpadkům zabránit.

Omezení na hranicích ohrožují výrobu i dodávky léků

V této souvislosti pak není od věci zmínit loni v březnu vydaný zákaz vývozu všech léčivých přípravků z České republiky. Důvodů tohoto rozhodnutí bylo několik. Absence léčiv v lékárnách, potíže na hraničních přechodech a omezení dodávek od hlavních producentů účinných látek a léčiv, kterými jsou Čína a Indie.

EK apeluje na unijní státy, aby se dělily o potřebné léky

Důvod nedostatku některých léků dále je, že mnozí nadnárodní výrobci za současné situace léky raději dodají do zemí, kde za ně dostanou více zaplaceno. A samozřejmě i zvýšená poptávka ze strany obyvatelstva po lécích v momentě, kdy každému hrozí nákaza koronavirem SARS-CoV-2. To vše se přitom odehrávalo v době, kdy Evropská komise apelovala na jednotlivé unijní státy, aby takto nejednaly.

Vláda zakázala vývoz léčiv. Některé léky nejsou už teď

Problém je i nedostatek pracovníků v lékárnách

Na konferenci dále vystoupil bývalý děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Ján Kyselovič. Ten prohlásil, že vedle dočasných výpadků sortimentu je vleklým problémem lékárenství nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Což se ukázalo právě za pandemie covidu-19.

„Současná kritická situace nahrává posunu regulačních mantinelů ve zdravotnictví. To kvůli tomu, že pandemická realita ukazuje omezenou praktičnost současných pravidel za mimořádných okolností,“ řekl.

Lázsló Attila, tajemník výboru pro zdravotnictví rumunského Senátu pak položil otázku, zda v době pandemie zavést očkovací povinnost či nikoli. Marcin Tomasik, právní expert polské Asociace zaměstnavatelů ve farmacii upřel svou pozornost na regulaci celého lékárenského sektoru ve střední a východní Evropě. Poukázal na to, že Evropská unie sice dokáže prosadit volný pohyb zboží, a tedy i léčiv mezi členskými státy, ale nechává stranou restrikce. Ty se podle něj staví do cesty dostupnosti lékárenské péče. / Další konferenci plánuje EFPC uspořádat v roce 2022 v polské Varšavě.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here