Americký zdravotnický magazín JAMA dal dohromady odpovědi na nejčastější otázky o covid vakcínách. Odpovědi částečně uspokojí jak zájemce o očkování, tak již ty naočkované. Vakcína proti covidu byla v USA aplikována již 80 milionům lidí. Což ale k více než 30 milionům případů nákazy a půl milionu obětí stále není dost.

Americký úřad Emergency Use Authorization [EUA] při Food and Drug Administration [FDA] v USA zatím schválil k použití tři covid vakcíny. Jsou jimi očkovací látka Comirnaty od Pfizer/BioNTech, vakcína Moderna a Janssen společnosti Johnson & Johnson. Zatímco v Evropě se čeká na schválení vakcíny Janssen, v USA se čeká na vakcínu AstraZeneca.

Chlíbek: AstraZeneca 100% sníží vážný průběh covidu

Evropská léková agentura [EMA] avizovala, že se již ve čtvrtek 11. března výjimečně sejde Výbor pro humánní léčivé přípravky EMA, aby posoudil nasazení právě vakcíny Janssen.

Ve všech případech přitom ale platí, že zmíněné vakcíny [obecně bezpečné vakcíny proti covidu, pozn. red.] podstatně snižují riziko úmrtí, brání přenosu nákazy a jsou účinným nástrojem proti zpomalování mutace viru. Lékaři i pacienti mají spousta otázek, na které nejsou jasné odpovědi. Zde jsou některé z otázek, na něž už odpovědi existují:

Která vakcína proti covidu je nejlepší, jak ji aplikovat?

Vakcína Janssen je první adenovirus-vektorová vakcína, která byla úřadem FDA v USA schválena. Využívá mrtvého viru [Ad26], který nese genetický kód proteinu SARS-CoV-2. Jako jednodávková vakcína má pro očkování praktickou výhodu, ale podle odborného magazínu má ve srovnání s ostatními nižší účinnost.

Vakcíny 2mRNA [Pfizer/BioNTech a Moderna] mají podobnou účinnost, preventivní asi 95 procent a při podání dvou dávek téměř stoprocentní účinnost proti úmrtí v důsledku covidu.

„Ani jedna z těchto vakcín nebyla testována na britskou mutaci B.1.1.7 a jihoafrickou mutaci B.1.135, které se objevují nejčastěji. Vakcína Janssen je proti mírnému až těžkému průběhu nákazy účinná ze 66 procent, ale to se může lišit podle místa výskytu,“ zdůrazňuje JAMA.

USA schválily jednodávkovou covid vakcínu Janssen

Dodejme, že v USA dosahují mutace viru 72 procent, v jižní Africe pak 57 procent. Bez ohledu na zeměpisnou polohu vakcíny ale vždy chrání proti vážným následkům nákazy z 85 procent a stoprocentně proti nutnosti hospitalizace a proti úmrtí.

Odpověď na otázku, kterou z těchto typů vakcín komu aplikovat, není jednoznačná. Co je ale zřejmé, že v současné chvílí je dobrá každá schválená vakcína, která je právě nyní k dispozici. Až bude paleta vakcín k dispozici širší, pak by měly být vakcíny mRNA podle magazínu JAMA aplikovány hlavně pacientům s vyšším rizikem. Tedy spíše starším a s potlačenou imunitou. Naopak mladší ročníky a pacienti, pro které by bylo obtížné si jít pro druhou dávku, mají být očkování jednorázovou vakcínou Janssen.

Chrání současné vakcíny proti zmutovaným formám viru?

Pokud se bude SARS-CoV-2 dále šířit, budou se stále objevovat jeho mutace a nové varianty. Proti v tuto chvíli dominantním variantám je účinná vakcína mRNA-1273 [Moderna]. Ta pomáhá neutralizovat britskou variantu B.1.1.7, na druhou stranu je však méně spolehlivá proti jihoafrické variantě B.1.351.

Jan Konvalinka: Očkováním dostaneme virus do kouta

Zkoušky firmy Novavax [její vakcína prochází třetí fází klinického testování, část z ní se vyrábí i v ČR] prováděné v Británii, kde je rozšířena varianta B.1.1.7, pak ukázaly, že je vakcína úspěšná z 89 procent, zatímco v Jihoafrické republice, kde převládá varianta B.1.351, účinnost dosáhla 60 procent. Data z Izraele zase ukazují, že vakcína BNT 162b2 [Pfizer/BioNTech] je úspěšná tam, kde nyní převládá varianta B.1.1.7.

Jak dlouho lze čekat na druhou dávku?

Jelikož je aktuální zásobování vakcínami omezené, v mnoha zemích přistupují k odkladu druhé dávky. Důvod je, aby se alespoň ta první dostala k co nejvíce lidem. Británie začala 7. ledna k očkování zvát i osoby starší 56 let a v té souvislosti se rozhodla odložit očkování druhou dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech až o dvanáct týdnů po podání dávky první. A to i přesto, že doporučený interval výrobce činí 21 dní.

Pravda či lež? Británie očkuje 60+ a chystá mistrovství v kopané

Co se ví? Americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci [CDC] zjistilo, že druhá dávka vakcíny může být aplikována až do 42 dnů, tedy šesti týdnů od podání první dávky. Má se ale za to, že prodlužování intervalu mezi očkováním ponechá pacienta déle bez dostatečné ochrany a může přispět k rozvoji dalších variant viru.

Co se stane, když dostanu pouze jednu dávku?

Během klinických zkoušek vakcín Pfizer a Moderna proběhla dvě očkování, a to po 21 a 28 dnech. U již nakažených osob vyvolala jedna dávka vakcíny silnou reakci, která byla podobná imunizaci po druhé dávce. I přesto se zatím nedoporučuje jednorázová dávka tomu, kdo je covidem nakažený. Odborníci jasně doporučují dokončit očkovací cyklus.

Bez zajímavosti v této souvislosti není, že ve studii, která hodnotila imunitní reakci na první dávku vakcíny pacientovi, který nákazu prodělal, vědci zjistili vysokou hladinu protilátek srovnatelnou s úrovní protilátek po druhé dávce u pacienta, který covidem nakažený nebyl. To naznačuje, že by jedna dávka mohla být pro dříve nakažené pacienty dostatečná. Dokud ale nebude k dispozici více dat, měly by se vakcíny mRNA podávat ve dvou dávkách.

Mohou se covidové vakcíny „smíchat“?

Před několika dny se proslavil Srb, který dostal první dávku vakcíny od Pfizer/BioNTech a druhou dávkou omylem od čínského výrobce vakcín. Kombinace vakcín u pacienta vyvolala nežádoucí reakci a očkovaný skončil v intenzivní péči. Podle magazínu JAMA zatím nejsou známa žádná fakta podporující nebo popírající to, či ono tvrzení. Centrum pro kontrolu nemocí to však nedoporučuje, s výjimkou „mimořádné situace“. Je možné, že by mixování vakcín mohlo posílit ochranu proti covidu-19, ale zatím se tato možnost stále prověřuje. Dokud nebudou k dispozici výsledky, doporučuje se podávat druhou dávku stejné vakcíny jako byla ta první.

Chrání vakcína proti covidu a zabraňuje přenosu?

Ideální vakcína proti covidu-19, která by bránila infekci a zabraňovala jejímu dalšímu přenosu, bude rozhodující zbraní proti pandemii. Zatím však nevíme, zda takto dostupné vakcíny fungují. Ochranu proti přenosu je podle vědců obtížné prokázat, protože pokles počtu nakažených může být způsobený vícero faktory. Předběžné údaje z třetí fáze klinických studií naznačují jisté snížení symptomatického onemocnění po očkování. Bylo by špatné, kdyby vakcína nechránila proti šíření infekce, ale rozsah této ochrany není známý.

Jak se mají chránit naočkovaní lidé?

Americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci uvádí, že 14 dní po druhé vakcinaci proti covidu a během následujících tří měsíců, nemusí plně naočkovaní lidé dodržet karanténu, pokud se setkají s nositelem nákazy. Styk s ostatními naočkovanými je pravděpodobně bezpečný. Naočkovaní jedinci by však dále měli nosit roušku a dodržovat doporučení zdravotníků. To znamená, udržovat odstup, setkávat se jen venku či v místnostech s dobrou ventilací. Shromažďování v místnostech a ve větších kolektivech se ani po očkování nedoporučuje.

Jak dlouho vydrží imunita po očkování?

Jako většina vakcín, mají i covid vakcíny několikerý mechanismus ochrany proti infekci. Prvním z nich je tvorba protilátek. Druhým je zaznamenání reakcí do paměti T buněk. Zatím není jasné, jak dlouho po očkování imunita vydrží a musí následovat další výzkum, aby se získal důkaz jeho evoluce a existence nových variant.

Bude covid-19 endemický?

Je pravděpodobné, že během příštích několika měsíců lidé v některých zemích nad covidem zvítězí, v jiných nikoli. Dlouhodobě se může SARS-CoV-2 stát endemickým nebo sezónním virem s vrcholnou aktivitou v zimních měsících.

Jak nejlépe přesvědčit odmítače očkování?

Z prosincového průzkumu mezi 1 676 americkými dospělými vyplynulo, že očkování odmítá 27 procent dotázaných. Ti většinou prohlásili, že se zřejmě nebo definitivně naočkovat nedají, i kdyby to bylo zdarma a bezpečnost vakcíny potvrdili vědci.

Jaké zákonitosti mají klinické studie vakcíny proti covidu

Vakcínu proti covidu nejčastěji odmítli Republikáni [42 %], lidé ve věkové skupině mezi 30 a 49 lety [36 %] a spíše obyvatelé venkova [35 %]. V populaci Afroameričanů tento podíl činí 35 procent dospělých, kteří řekli, že se jistě nebo s velkou pravděpodobností očkovat nenechají. Překonat odmítavý postoj k očkování pomáhá dle odborníků kvalitní marketing, důvěra ve zdravotníky a vládu. Více zde.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here