VZP ČR zvýšila příspěvky na diety i pro diabetiky
V reakci na rychlé zdražování zvýšila Všeobecná zdravotní pojišťovna příspěvek na bezlepkovou a nízkobílkovinnou dietu. A na zdravotní pomůcky dostanou od července více peněz i pacienti s diabetem.
Vakcíny od Moderny přijdou v úterý. Bude jich osm tisíc
První závoz osmi tisíc vakcín proti covidu-19 od společnosti Moderna dorazí v úterý 12. ledna. Doposud se do Česka dostalo zhruba 98 tisíc dávek od Pfizer a BioNTech. Naočkováno je ale jen 40 tisíc osob.
Lidé se raději nechají na covid otestovat, než naočkovat
39 % lidí má zájem nechat se očkovat proti covidu-19. Nejčastěji jde o muže, osoby starší 60 let a obyvatele velkých měst. Naopak proti je aktuálně 45 %. Ochota nechat se dobrovolně otestovat proti covidu je mezi Čechy už o něco vyšší.
Na jedlý hmyz si zvykne i Evropa, je zdravý a levný
Šanci na uspokojení poptávky po potravinách dává světu jedlý hmyz. Jeho chov je nenáročný na prostor, vodu i krmiva. Jedlý hmyz je ve srovnání s klasickým masem i výživnější a lépe stravitelný. Na hmyz už si posvítila i Evropská unie.
Lékaři letos varují před nedostatkem vakcín proti chřipce
Nyní je podle praktických lékařů vhodná doba k očkování. Navíc je potřeba opět nastartovat klesající kolektivní imunitu, ale i se připravit na ochranu proti chřipce a případné druhé vlně covid-19.
Pozor…, na hladovění si člověk zvykne, říká nutricionista Pavel Těšínský
Jaké jsou příčiny špatného stavu stravování a podvýživy, co konkrétně proti tomu pomáhá, ví přesně vedoucí divize intenzivní péče a klinické výživy Interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady docent Pavel Těšínský.
Novela o specifických zdravotních službách řeší i vzácná onemocnění
Vzácná onemocnění a pacienti se začnou evidovat v Národním registru vzácných onemocnění. Registr má podpořit i klinické studie léků na vzácné nemoci v ČR. A jsou tu i další novinky. Například konec pracovnělékařských prohlídek u některých povolání.
WHO: Na Ukrajině hrozí epidemie spalniček, TBC i obrny
Na Ukrajině stoupají počty úmrtí kvůli narušení zdravotní péče válkou. Ohrožení jsou všichni onkologičtí pacienti, cukrovkáři, lidé trpící kardiovaskulárními nemocemi a těhotné ženy. Zemi chybí kyslík i inzulín.
Až se covid stane normou, hra skončí, tvrdí vědci
Podle vědců se blíží den, v němž ten, kdo onemocní covidem, zůstane doma den či dva, a pak se vrátí k běžnému životu. Proč? Protože lidský organismus se nemoci přizpůsobí natolik, že pro něj přestane být nebezpečná.
Postcovidový syndrom po omikronu se neliší od delty
Mírnější průběh nákazy omikronem dle pneumologů značí i méně pacientů s postcovidovým syndromem. Ten pacienti řeší přibližně tři měsíce po úzdravě. Jeho léčba po omikronu se podle odborníků nikterak neliší od předchozí delty.
Můj homesharingový kamarád se jmenuje Robin, říká Markéta Švejdová
„Když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Markéta Švejdová, která si dvakrát do měsíce bere na odpoledne 15letého Robina s autismem. Dělá to už zhruba rok a vidí v tom, jak říká, samá pozitiva.
Lékaři operovali pacientce oba kolenní klouby najednou
Lékaři z I. ortopedické kliniky FNUSA v Brně odoperovali pacientce oba kolenní klouby v jeden čas. Doba operace se prodloužila o cca 10 minut a pacientka tak nemusí čekat dalších šest měsíců na operaci druhého kolene.
Nařízenou karanténu lze nově ukončit i bez PCR testu
U covid pozitivních pacientů, kteří nemají během 14denní karantény žádné příznaky nemoci, anebo mají, ale byli za dobu izolace minimálně čtyři dny bez příznaků, se karanténa nově ukončí bez PCR testu.
![Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg "Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné")
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
Pacientů s legionellou v Polsku přibývá, zdroj nákazy se stále hledá
Legionellou se v polském Řešově [Rzeszów] nakazilo 165 osob a infekce si vyžádala devatenáct životů. Hygienicky stále pátrají po zdroji nemoci a testují vzorky vod z potrubí s podezřením na výskyt bakterie.
Rakousko vyzvalo své občany k návratu z Chorvatska
Kvůli rostoucímu počtu případů nákazy covidem-19 vydalo Rakousko nejvyšší stupeň varování před cestami do Chorvatska. Země dále vyzvala své občany, kteří již v Chorvatsku jsou, aby se vrátili domů.
Stodská nemocnice na léto zavírá porodnici, nemá personál
Stodská nemocnice uzavírá kvůli nedostatku dětských lékařů na letní prázdniny porodnici. Poslední rodičky přijme v pátek 30. června v 18 hodin. Gynekologické oddělení zůstává v provozu i o prázdninách.
Konopné látky v ČR užívá denně odhadem 27 tisíc lidí
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti [NMSDZ] při Úřadu vlády ČR má hotovou Zprávu o nelegálních drogách v ČR 2021. Její hlavní závěry zveřejnilo 2.12. na Národní konferenci o nelegálních návykových látkách.
Zdravotnický výbor řešil zákon o epidemii i další normy
Výbor pro zdravotnictví – 17. 2.: Nejvíce připomínek vyvolal návrh zákona o epidemii covid-19. Členové výboru zákon podpořili, i když u něj shodu nenašli. Poslanci řešili i novelu zákona o návykových látkách a o veřejném zdravotním pojištění.
Doktor Norbaev rozjel první uzbecký dětský hospic. Jmenuje se Taskin
Jediný dětský hospic Taskin v pětatřicetimilionovém Uzbekistánu funguje první rok. Paliativní medicína se v zemi teprve rozvíjí. Lékaři a další zdravotníci se jí teprve učí. Nevyléčitelné nemoci ale zasahují i děti v Uzbekistánu.
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
