Konopí za svůj život vyzkoušelo až 39 procent Čechů
Nejčastěji užívanou nelegální drogou v Česku zůstává konopí, nejproblémovější pak tradičně pervitin. Nelegální drogy se k nám dovážejí, ale i produkují. Vloni pracovníci policie a celní správy odhalili 258 indoor pěstíren konopí a 234 varen pervitinu.
Kostra plejtváka v muzeu anatomie je po rekonstrukci
Unikátní kostra plejtváka v muzeu srovnávací anatomie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK] je po rozsáhlé rekonstrukci. Jedinečná je tím, že jsou na ní zachovány zbytky kůže ploutví a meziobratlové ploténky.
Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné
„U mě je hlavním spouštěčem migrény stres. Ale i cestování, když jedu dál než 100 kilometrů. Je to i menstruační cyklus, velká horka, změny počasí, ale i emocionální výkyvy," říká Rýza Blažejovská z Migréna-help.
IARC zařadila aspartam mezi potenciálně rakovinotvorné látky
Umělé sladidlo aspartam je podle specializované agentury Světové zdravotnické organizace [WHO] potenciálně rakovinotvorné. Pravidla pro jeho bezpečné užívání se ale nezměnila. Nejlepší volbou je tak nesladit vůbec.
Italská města chrání nekuřáky. Škoda, že to se o Česku říct nedá
V italském Turínu platí zákaz kouření tabákových produktů na veřejnosti, pokud je v pěti metrech další osoba. Opatření chrání nekuřáky a posiluje zdravotní prevenci. Podobnou cestu razí další italská města. V Česku taková opatření chybí.
Infektolog: Žloutenka udeřila, protože tady dlouho nebyla
Jedním z důvodů, proč Českem prochází epidemie žloutenky typu A, je to, že tady skoro 50 let žádná taková epidemie nebyla.
Sedět na zdravotnických informacích, škodí zdravotnictví
Pandemie covid-19 ukázala na nutnost změn ve využívání zdravotnických informací. A to kvůli předcházení rizik i možnosti rychleji reagovat na nenadálé situace. Podmínkou je jejich komplexní digitalizace.
Ministr Gazdík varuje před lynčem cizinců na školách
Invaze Ruska na Ukrajinu rezonuje společností, žáky a studenty nevyjímaje. Před napadáním kvůli příslušnosti k jedné či druhé národnosti na školách varoval i ministr školství Petr Gazdík.
Zdravotní ústav ohlásil zvýšený výskyt TBC v Česku
Státní zdravotní ústav zaznamenává nárůst počtu kmenů M. tuberculosis ke konfirmačnímu stanovení citlivosti na antibiotika. Počty pozitivních vzorků přišly na přelomu března a dubna.
Diabetici zapomínají na dietu, léky i pravidelný pohyb
Polovina diabetiků a pacientů s vysokých cholesterolem nebo krevním tlakem přiznala, že nedodržuje předepsanou léčbu. Diabetici nejvíc bojují s dietou, cvičením, ale i řádným užíváním léků. Vyplývá to z aktuálního průzkumu mezi 510 pacienty praktických lékařů a internistů.
Screening prsu v ČR slaví 20 let. Odhalil 62 tisíc nádorů
Počty pacientek se zhoubným nádorem prsu rostou, počty úmrtní na něj ale klesají. To i díky mamografickému screeningu prsu, který v Česku funguje od roku 2002. Za tu doby provedl 11,2 milionu vyšetření a odhalil 62 tisíc nádorů prsu.
Cheb, Sokolov a Trutnov se oddělují od zbytku republiky
Od pátku 12. února 2021 se v Česku kvůli rychle se šířící nákaze koronavirem uzavírají okresy Cheb, Sokolov a Trutnov. Počty nově nakažených v nich rostou třikrát až čtyřikrát rychleji než ve zbytku země, lůžkové kapacity v nich jsou vyčerpány.
Léčba obezity vyšla loni ČPZP na 51 milionů korun
Léčba obezity zvyšuje v posledních letech náklady na zdravotní péči tuzemských zdravotních pojišťoven. V Česku totiž přibývá osob, a hlavně dětí s nadváhou a obezitou. Náklady pojišťoven zvyšují i novější metody léčby obezity.
Krizi v pediatrii neřeší odchod dítěte k lékaři pro dospělé
Řešení personální krize v praktické pediatrii nespočívá ve snižování věku dětí, kdy by přecházely k praktikovi pro dospělé. Tvrdí předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková. Vyjadřuje se i k péči o malé běžence.
Česko je 60 let bez dětské obrny, polioviry ale nezmizely
Česko je 60 let bez potvrzeného přenosu polioviru, který způsobuje dětskou obrnu. To ale neznamená, že dětská obrna ze světa nadobro zmizela. Letos v říjnu ohlásily ukrajinské úřady nákazu u 17měsíční dívky.
Češi pomáhají Itálii. Složili se na ventilátory
Sedmnáct plicních ventilátorů od českých výrobců a desítky tisíc roušek a dalších ochranných prostředků zamířilo darem z České republiky do Itálie. V rámci sbírky Pomoc pro Itálii se během dvou týdnu vybralo již přes jeden a čtvrt milionu korun.
Platforma Dr. Digital spojuje recepci, čekárnu i ordinaci
„Digitalizace zdravotních záznamů je klíčová. Eliminuje chyby, jichž se lékaři mohou dopustit přepisováním záznamů a snižuje byrokracii,“ říká autor platformy Dr. Digital Ondřej Svoboda.
Mentolové cigarety si v Evropské unii kuřáci již nezapálí
V Evropské unii bude platit od 20. května zákaz prodeje cigaret s mentolovou příchutí. Kouř obsahující mentolovou příchuť je pro kuřáky totiž méně dráždivý, proto jej mohou vdechovat do plic ve větším množství.
I pandemie moru ve 14. století přicházela ve vlnách
Téměř před 700 lety zažila Evropa „velké umírání“. Pandemie moru v letech 1347 až 1351 zahubila téměř polovinu populace Evropy a citelně ji ovlivnila na další léta. Otázka je, co přinese pandemie covidu-19.
Spolu proti melanomu letos odstartuje 13. května v Opavě
I letos si mohou lidé nechat zkontrolovat podezřelé útvary na kůži bez objednání a zdarma ve stanu České průmyslové zdravotní pojišťovny. Akce Spolu proti melanomu začne 13. května v Opavě. Odtud se vydá do 14 měst republiky.
































![Atak migrény mi spustí i emoce. Smutné i radostné Bolest hlavy nemusí být vždy způsobena pouze změnou počasí nebo deficitem spánku. Bolest hlavy může ukazovat i na hlubší zdravotní problém, jako je zánět nosních dutin, mozkových blan či nádor v mozku. Za bolestí hlavy ale často stojí i migréna, která z běžného života vyřazuje více než deset procent naší populace. S bolestí hlavy se setkává až 80 procent lidí po celém světě. Může za ni změna počasí, migréna nebo i takzvaný cluster headache. To je syndrom nakupených bolestí hlavy, který se projevuje opakující se jednostrannou bolestí v některé části obličeje. Při bolestech hlavy je ale třeba myslet i na jiné vážnější nemoci, u nichž je bolest hlavy průvodním jevem. V tomto případě jde o takzvané sekundární bolesti hlavy. Ty mohou být způsobeny jak nějakým vážným onemocněním, jako je nádor nebo zánět mozku, tak například i vysokým tlakem, zánětem dutin, chřipkou nebo i onemocněním oka. „Při bolesti hlavy je nutné odlišit nebezpečnou sekundární bolest hlavy, jež je způsobena jiným onemocněním, od té primární bolesti hlavy. Jako je je migréna, cluster headache, které jsou velmi nepříjemné, ničí život, ale neohrořují člověka na životě,“ vysvětluje členka výboru Czech Headache Society a primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Kdy si vzít lék na bolest a kdy už navštívit lékaře Podle lékařů je na místě vyhledat lékaře vždy, když člověk poprvé zažije dosud nepoznanou velmi intenzivní a trvalou bolest hlavy. Tedy bolest kterou nezná a třeba ji doprovázejí i vysoké horečky. V takové situaci je podle odborníků na místě zvážit i přivolání zdravotnické záchranné služby a následným podrobnějším vyšetřením zjistit, co stojí za bolestí hlavy. „Na moderních zobrazeních, na CT vyšetření mozku či magnetické resonanci, nenajdeme u primární bolesti hlavy žádný patologický nález, jsou tam normální nálezy. U sekundárních ale vidíme mozkový nádor, krvácení do mozku a jiné stavy přímo působící v centrálním nervovém systému,“ popisuje diagnostické metody Jolana Marková. Jiný případ podle ní pak je, když se silné bolesti hlavy odeznívají, ale opakují se vracejí. Tehdy by měl člověk navštívit svého praktického lékaře a poradit se s ním. Praktický lékař by přitom také měl umět rozpoznat o jakou bolest hlavy jde a pacienta odkázat na další odborná lékařská pracoviště. Praktik by měl ale umě také rozpoznat základní znaky migrény. V tomto případě pak pacientovi předepsat běžné léky [včetně typických antimigrenik], aby ataky bolesti hlavy byly méně četné a silné. V tomto případě pak postačí, když člověk zůstane v péči svého praktika. Je to migréna a co dál V případě častějších a intenzivnějších ataků migrény, případně pokud jde o pacienta s aurou, by měl pak praktik předat pacienta do péče neurologa kvůli vyloučení jiného postižení. Neurolog následně zváží nasazení preventivní profilaktické léčby migrény. Pokud ano to nepomůže, přicházejí na řadu specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy. Těch je v ČR dnes celkem 30. „V těchto centrech je lékař – specialista, který se zabývá léčbou migrény a diagnostikou ostatních primárních bolestí hlavy, které nejsou tak časté. Jako je například již zmíněný cluster headache,“ říká Jolana Marková. Upozorňuje přitom na příklady z praxe, kdy není diagnóza dlouho stanovena a cesta pacienta k té správné léčbě je dlouhá. Přitom dle jejích slov existuje specifická léčba, která by pacientům od bolesti velmi pomohla. Jaké léky se užívají na migrénu Ke zmírnění méně častých a mírnějších forem migrény lékaři doporučují užít volně prodejná analgetika. Když ta nezaberou, pacientům mohou pomoci nesteroidních antirevmatika, případně specifická antimigrenika, což jsou takzvané triptany. „Triptany jsou léky, které uleví při migréně, ale u žádné jiné bolesti nepomohou,“ vysvětluje Jolana Marková. Pokud pacient trpí častějšími záchvaty, většinou více než pět dnů s migrénou do měsíce, pak lékaři doporučují již zmíněnou preventivní profylaktickou léčbu. „Jde o denní užití léku, o kterém je prokázáno, že sníží počet frekvencí záchvatů alespoň o polovinu. Sníží intenzitu bolesti a délku trvání záchvatu,“ vysvětluje Jolana Marková. Dodává, že je prokázáno, že pozitivní efekt mají i léky ze skupiny antidepresiv. Dalšími jsou blokátory kalciových kanálů, které reagují spíše na cévy, anebo metablokátory. „Těmito léky ovšem disponuje pouze neurolog. V centrech také nasazují i novou biologickou léčbu migrény, která působí na jeden mediátor bolesti. A buď obsadí receptor, tak že ten mediátor se nezachytí a ten proces nerozběhne, anebo obsadí ten mediátor a ten se nemůže uvázat na ten receptor,“ vysvětluje princip biologické léčby migrény. Dodává, že zkušenosti z klinických studií jsou zhruba za dva roky, ale i tak výsledky této léčby vypadají dle jejích slov nadějně. Zabírají i režimová opatření K farmakologické léčbě migrény je nutné dodržovat i určitá režimová opatření, která jsou ale velmi individuální. Jedno je však společné vše a tím je odbourání stresu. Ten je totiž dle lékařů i zkušeností pacientů jedním z největších spouštěčů migrény. „Pomáhá duševní vyrovnanost a spokojenost sama se sebou,“ tvrdí Jolana Marková s tím, že každý si musí zjistit a vypozorovat, co mu neprospívá. Velmi často spouští migrénu například alkohol s bublinkami, noční flámování a kouření. Za zmínku pak stojí i takzvané víkendové migrény, ke kterým dochází u některých pacientů změnou spánkového režimu. Stačí například, že pacient v týdnu vstává pravidelně v šest hodin ráno, ale o víkendu si přispí a vstane v 8 hodin. Pak u některých migreniků dochází k ataku. Tolerance bývá podle zkušeností lékařů tak hodina až hodina a půl. O migréně jen krátce Pro migrénu je typické, že mimo její ataky je pacient zcela bez obtíží. Migréna se projevuje náhlou pulsující bolestí hlavy, která narůstá až do silné tlakové bolesti hlavy. Často ji doprovází přecitlivělost na světlo, zvuky, vůně a pachy. Pravidelným příznakem pro migrénu je nevolnost a někteří pacienti zvrací i s použitím tabletky. Některým se po zvracení uleví, některým nikoliv. Za zmínku stojí i to, že někteří pacienti trpí migrénou s aurou. Jde o příznaky, jež předcházející vlastní bolesti hlavy v čase zhruba 5 až 60 minut. Projevují se poruchou zraku, typické jsou svítící rozvlněné barvy, někdo má výpadek zorného pole. Migrénu podle klasifikace členíme na migrénu s aurou a bez aury a dle frekvence na epizodickou [do 14 dnů v měsíci s bolestí hlavy] a chronickou [15 a více dnů bolesti v měsíci]. Migréně mohou předcházet i takzvané prodromy, což je období do 24 hodin před samotnou bolestí hlavy. Při níž má někdo žízeň, někdo úzkost, někdo chuť na sladké či často močí. Tyto příznaky podle lékařů často zůstávají po celou dobu života, proto dokáží pacienti přicházející atak odhadnout. Migréna rozhodí člověku běžné fungování i na několik dní U migreniků je si třeba uvědomit, že i poté co bolest hlavy odezní, tak není pacient zcela v pořádku. Někdy potřebuje i několik dní k tomu, aby se dostal zpět do své normy. I to je důvod, proč je potřeba především tu častou a silnou migrénu léčit. Časté ataky totiž mají dopady do soukromého života, i profesního života nemocného. Přitom se dá říci, že i zbytečně, protože je tu léčba, která minimálně počet ataků udrží na stejné úrovni, sníží, docela odstraní nebo zmírní jejich dopady. „Nutné je proto najít adekvátní léčbu rychle tak, aby nebyl pacient diskriminován v práci a nepřišel o zaměstnání. Migréna je nejen bolest, ale zatěžuje i psychiku, protože se pacient bojí, kdy to na něj přijde a bojí se i o své zaměstnání,“ uzavírá Jolana Marková. Veronika Táchová](https://www.zdravezpravy.cz/wp-content/uploads/2019/08/Ryza-bydžovská-e1591775074348-218x150.jpg)

























