Vědci řeší optimální délku kojení novorozenců

Alespoň půlroční kojení přispívá k dobrému rozvoji poznávacích funkcí dětí. Je i prevencí chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Myslet by na to měly hlavně matky žijící v regionech se znečištěným ovzduším.

Potvrzují to výsledky nejnovější studie vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, na které spolupracovali s akademiky ze Slovenska. Studie ukázala, že o mateřském mléce jako nejlepším zdroji potravy pro novorozence nikdo nepochybuje. Odborníci se ale stále neshodnou o době, jak dlouho plné kojení udržet.

„Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ říká jeden z autorů studie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR s tím, že optimální doba kojení činí minimálně šest měsíců.

Vědci při výzkumu sledovali skupiny novorozenců z okresů Karviná a České Budějovice. Dva poměrně vzdálené regiony si vybrali kvůli odlišnosti kvality ovzduší. Právě to totiž může zpomalit vývoj poznávacích funkcí [kognitivních funkcí, pozn. red.] a ovlivnit riziko rozvoje chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocnění.

„Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v 5 letech,“ podotýká Radim Šrám.

Delší kojení se tak podle něj logicky příznivě projeví hlavně na vývoji kognitivních funkcí u dětí vyrůstajících v oblastech s vyšší mírou znečištění ovzduší.

Do studie o kojení se zapojilo 147 dětí

Do studie se podle Elišky Zvolánkové ze Střediska společných činností AV ČR zapojilo 147 dětí, 80 z Českých Budějovic a 67 z Karviné s datem narození v letech 2013 a 2014.

„Kognitivní funkce vědci hodnotili u pětiletých dětí použitím Bender-Gestaltova testu [BG] a Ravenova testu [RCPM],“ přiblížila použité techniky Zvolánková.

Kojení miminek bude podporovat národní komise

Kresebný Bender-Gestaltův test je metoda vývojové diagnostiky percepčně-motorických funkcí a neurologických poškození. Technika testuje, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce. Oproti tomu Ravenovy barevné progresivní matice jsou screeningový nonverbální inteligenční test. A ten měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy.

Kognitivní funkce nebo také poznávací funkce patří k hlavním oblastem lidské psychiky. Uloženy jsou v různých částech mozku. Právě kognitivní funkce určují vnímání vnějšího světa, jednání každého člověka, jeho reakce a schopnost řešení a zvládání úkolů. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.

Přes 60 procent šestiměsíčních dětí v Česku matky kojí

Nedávný průzkum nadačního fondu 1000 dní do života realizovaný společností Nielsen IQ ukázal, že přes 90 procent propouštěných novorozenců z českých porodnic je kojených. Přibližně 63 procent z nich přijímá mateřské mléko ještě ve věku šesti měsíců.

Byť 58 procent z těchto dětí začíná kolem čtvrtého měsíce postupně přijímat i první pevnou stravu. Podle odborníků se tak dětský organismu setkává s potenciálními alergeny v období takzvaného imunologického okna. To je doba, kdy organismus dítěte dokáže obvykle dobře tolerovat alergeny ve stravě a vytvoří si lepší imunitu a odolnost proti alergenům.

„Imunologické okno nastává zhruba mezi 17. a 24. týdnem života miminka. Jde o jedinečné období, kdy mohou kojenci začít ochutnávat pevnou stravu,“ vysvětluje primář dětského oddělení Nemocnice v Ostravě-Vítkovicích Jan Boženský.

Světová zdravotnická organizace radí, jak na kojení

Ve svých slovech odkazuje na nejnovější vědecké poznatky. Právě ty dokládají, že podávání příkrmů od čtvrtého měsíce věku dítěte správně utváří imunitní reakce a snižuje riziko pozdější citlivosti na alergeny.

„V žádném případě nejde ještě o nahrazování kojení či mléčné stravy, ale o ochutnání malého množství základních potravin: ovoce, masa a zeleniny. Dítě by se mělo setkat ve vhodné formě i s alergeny, které jsme dětem tohoto věku dříve nedoporučovali,“ říká primář Boženský.

Zároveň všechny rodiče upozorňuje, že výživa v dětském věku hraje velkou roli i pro budoucí život. Rodiče se proto mají vyvarovat chyb, které občas nevědomky ve výživě potomka dělají nebo v dobré víře opakují. V posledních letech se pediatři ve svých praxích často setkávají s neochotou zavádět nemléčné příkrmy. Někteří rodiče začnou batolatům příliš brzy podávat nezdravé a nevhodné potraviny, jako jsou sladkosti a slazené nápoje.

–VRN–