Úhrady za zdravotní péčí v roce 2023 porostou ne o čtyři, ale o osm procent a pojišťovny budou hospodařit se záporným výsledkem. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví s argumentem, že tím stabilizuje zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny půjdou podle aktuální ekonomické predikce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] zveřejněné v návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2023 v hospodaření do záporných čísel. Podle ní mají náklady veřejného zdravotního pojištění v příštím roce dosáhnout 471,7 miliardy korun. Z toho 453,8 miliardy půjdou na zdravotní péči, zbývajících 17,9 miliardy na provoz a preventivní fond zdravotních pojišťoven.
Oproti tomu příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2023 mají podle aktuální ministerské predikce dosáhnout 464,6 miliardy korun. Tedy o 7,1 miliardy korun méně, než činí jejich plánované výdaje. Deficit pojišťovny podle ministerstva vyrovnají ze svých rezerv.
Náklady na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění [v mld. Kč]
| Celkem 2022 | Celkem 2023 | Rozdíl | |
| Celkem na zdravotní péči | 425,275 | 453,788 | 28,513 |
| Na ambulantní péči | 113,506 | 121,304 | 7,798 |
| Na lůžkovou péči | 239,600 | 259,498 | 19,898 |
| Náklady na centrové léky a genové terapie | 27,604 | 32,022 | 4,418 |
| Náklady na lékárny, léky na recept a zdravotnické prostředky | 53,189 | 55,440 | 2,251 |
[Zdroj: Návrh úhradové vyhlášky]
Meziročně náklady na zdravotní služby vzrostou celkově o 6,7 procenta, tedy zhruba o 28,5 miliardy korun. Se 3,4 miliardy korun se příští rok počítá n zvládání epidemie covidu.
Výsledky dohodovacího řízení vzaly za své
Výsledky dohodovacího řízení zástupců 14 segmentů zdravotní péče tak, jak vyplývá z úhradové vyhlášky, vzaly za své. V prvním letošním pololetí se poskytovatelé zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami dohodli na čtyřprocentním nárůstu úhrad pro rok 2023. Dohodu uzavřelo deset z nich.
„Dohoda nebyla uzavřena v segmentech poskytovatelů mimolůžkových ambulantních specializovaných služeb, poskytovatelů mimolůžkových laboratorních a radiologických služeb, poskytovatelů následné lůžkové péče a poskytovatelů akutní lůžkové péče,” uvedlo v materiálu ministerstvo.
Částečně se dohodly zdravotnické záchranné služby a přeprava pacientů. V závěru dohodovacího řízení došlo na vetování dohody pro gynekologii.
Zeman trvá na svém. Krácení státních pojištěnců je tupý škrt
Jenže podle aktuální úhradové vyhlášky porostou úhrady ve zdravotnictví v roce 2023 o osm procent, tedy o jednou tolik, než se dohodli zástupci deseti segmentů zdravotní péče. Peníze poskytovatelům ministerstvo zdravotnictví navýšilo, jak uvádí v návrhu úhradové vyhlášky, s ohledem na zvýšený odhad příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2023 o pět miliard korun.
„Od doby dohodovacího řízení tak odhad výše příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2023 narostl asi o pět miliard korun. Z těchto důvodů, které ovlivňují jak příjmovou stranu pojišťoven, tak nákladovou stranu poskytovatelů, se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo ve veřejném zájmu stabilizace zdravotnictví zasáhnout do uzavřených dohod a navýšit celkový růst úhrad z původních čtyř procent na nových osm procent,” píše se v dokumentu.
Pro segment akutní lůžkové péče bude růst o osm procent, v segmentu následné péče o deset procent.
Zdravotní pojišťovny půjdou příští rok do minusu
Před navýšením úhrad za zdravotní péči o více než pět procent varovali před několika týdny zástupci oborových zdravotních pojišťoven sdružených ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR]. Ve společném prohlášení uvedli, že hospodaření v roce 2023 finančně zvládnou, pokud bude růst úhrad pod dohodnutých pět procent.
„Pro rok 2023 bude ale potřeba disciplína a odolání tlakům na zvyšování úhrad nad dohodnuté limity v rozmezí čtyř až pěti procent. Na ty už prostředky nemáme. Nemocnice proto budou muset v příštím roce také využít své zisky z minulých let,“ uvedli zástupci SZP ČR koncem srpna.
Upozornili, že zdravotní pojišťovny letošní rok ustojí jen díky svým rezervám na fondech. A současně připomněli krok vlády na snížení plateb za státní zdravotní pojištěnce na loňskou úroveň úhrad. Čímž rozpočty pojišťovny letos přišly o 14 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví při přijetí takového kroku přitom opakovaně uvádělo, že takové ponížení příjmu pojišťoven zdravotnictví neohrozí.
Úhrady ve zdravotnictví v roce 2023
Úhrady za poskytnutou zdravotní péči vycházejí obvykle ze srovnání s předchozím obdobím a jeho navýšením o určité procento. Pro rok 2023 je tímto referenčním rokem období roku 2021 s výjimkou oblasti akutní lůžkové péče. U ní se bude stav porovnávat s rokem 2019.
„Pro příští rok by to znamenalo, že referenčním obdobím by byl covidový rok 2021, který stále byl v mnoha ohledech u poskytovatelů akutní lůžkové péče výjimečný a není vhodné ho brát v tomto segmentu jako referenci,” vysvětlilo ministerstvo.
Příjmy veřejného zdravotního pojištění tvoří vybrané pojistné od zaměstnavatelů, zaměstnanců a podnikatelů. Stát platí za své pojištěnce měsíční částku, v příštím roce by to mělo být 1 900 korun. To je za rok asi 123 miliard korun. V dalších letech se bude platba automaticky valorizovat nebo zůstávat stejná podle ekonomického vývoje.
Státními pojištěnci jsou senioři, děti, studenti, nezaměstnaní, vězni, azylanti a další. Celkově jde o 5,9 milionu osob. Přestože do systému veřejného zdravotního pojištění za ně stát odvádí jen něco přes třetinu celkových příjmů, nákladů spotřebují většinu. Náklady zdravotního pojištění mezi roky 2000 a 2020 strmě vzrostly i v důsledku úhrady nových drahých léčiv, to téměř čtyřnásobně. Pro letošní rok se na centrové léky počítá s asi 27 miliardami korun, příští rok bude částka ještě o 4,4 miliardy korun vyšší.
